Diafragmatický
elektrolyzér
Schéma přístroje na elektrickou
úpravu
vody
4x KY 711 nebo712, 718.
Před usměrňovač zařadit časový spínač z rozsahem 0 – 60 min
Při konečných hodnotách začíná
stoupat teplota,
což lze využít,
a vypnutí
provést Vertexem ( kontaktní teploměr).
!!!
Kontrolka zapnutí – provozu nutná !!!
P
- přepážka :nejlépe vyhovuje dvojitý celofán, ale čas je delší.
Elektrody : nerez plech, drát (
nemagnetické anticorro).
Za
15- 60
min
provozu docílíme
uvedených
hodnot.
I při nižším napětí
lze docílit hodnoty
s prodlouženým časem.
Diody 1A / 400 -600 V záv.
nap.
Kyselá voda zásaditá voda
2,5 pH 11 pH
jako
ocet -barva chuť dešťovky
Nádoby mohou být poliet. láhve,
vnitřní bez dna, kde se víčkem snadno přitáhne celofán.
Na víčku zbude pouze mezikruží.
Nepoužívat novodur, uvolňuje karcinogenní látky !!!
Kontrolka provozu nutná !
Pozor pracuje se s 220 Volty
Jednoduché provedení.
Cestovní elektrolyzér 2x 500 ml a laboratorní 2x 50 ml.
Nemáme-li možnost připojení na síť 220 V, lze použít i 12 V
baterii . Doba se však značně prodlužuje.
Podstatné je též plocha elektrod, jejich vzdálenost od přepážky a velikost
plochy přepážky.
Elektrody
Mnoho diskuzí a pochybností, z čeho
zhotovit elektrody, snad zde najdete dostačující odpověď.
Elektrody
jsme zkoušeli z uhlíku, nerezu a stříbra. Pro biologické použití je uhlík
nevhodný, protože obsahuje cyklická organická pojiva, která se považují za
karcinogeny. Ani spektrální uhlík není v tomto směru spolehlivý. Stříbro je
biologicky aktivní a je vhodné. Pro některá použití jsou užitečné též elektrody
jeho slitin.
Elektrody z nerezu jsou
nejdostupnější a mají dobré vlastnosti.
Z nouze je můžeme získat i ze starého nádobí.
Nerezové anody se u nás dělají ze dvou slitin. Obě jsou pro naše
účely přibližně stejně vhodné. Pokud nemáme jistotu, zda materiál, který jsme
získali, je skutečně nerez, zjistíme to magnetem. Materiál musí být
nemagnetický, protože jde o austenitické slitiny.
Uvedené dva materiály mají tato složení :
Konstrukční nerez Anticorro 17246 (AKVS) - C...0,12; Cr...10,5; Ni...9,5;
Fe...zbytek
Kyselinovzdorná nerez 17255 (Akc) - C...0,15; Cr...25,0; Ni...20,0;
Fe...zbytek
Chróm a nikl se počítají mezi karcinogeny. Proto je nutné, aby zejména živá voda
tyto kovy neobsahovala, protože se v různých léčitelských návodech pije.
Citlivá
metoda atomové absorpce plně potvrdila, že živá voda ionty těžkých kovů
neobsahuje. Veškeré stopy těžkých kovů zůstávají ve vnější sklenici, tedy v
mrtvé vodě.
Zde ovšem mohou být právě velice žádoucí, nejen pro svůj baktericidní a hojivý
účinek, ale i jako potřebné stopové prvky, schopné přispívat k léčení různých
nemocí. Tak například se mluví o podpůrném účinku chrómu při léčení cukrovky,
zinku pro zlepšování činnosti pohlavních žláz, mědi v souvislosti s krvetvorbou
atd.
Mrtvá voda při použití obyčejných nerezových elektrod mívá prý až zázračné
účinky při léčení kožních nemocí. Jsou zprávy o úspěšném použití silné mrtvé
vody pro sterilizaci chirurgických nástrojů. Mrtvou vodu lze kloktat, přikládat
ji v obkladech a v malém množství je možné ji pít. Její složení (jakož i živé
vody) lze měnit nejen elektrodami, ale různými přísadami do vody před její
elektrolýzou (soli různých kovů, Mg, K, Ag, Zn),
dokonce můžeme místo pramenité vody
nalít do přístroje bylinné čaje.
Zde jsou široké experimentální možnosti.
Veškeré dále
uvedené analýzy byly provedeny s vodou s vodovodu. Voda obsahuje mnoho soli,
včetně dusičnanů a je silně chlorovaná. Elektrody byly z AKVS. Vodou prošel
náboj 200 coulombů. Původní pH vody před elektrolýzou bylo 7,4. Po elektrolýze
bylo pH živé vody 11,8 a mrtvé 2,7. Alkalita vody je způsobená především NaOH,
KOH, Ca(OH)2 a časem klesá působení vzdušného CO2.
Chemické reakce na těžké kovy jsme dělali dimetylglycerinem na Ni,
difenylkarbazidem na Cr, rhodanidem amonným na Fe. V mrtvé vodě byly všechny
tyto reakce průkazně pozitivní. Kvantitativní analýza metodou atomové absorpce
ukázala v mrtvé vodě stopy Fe (2-4 ppm), zhruba dvojnásobek množství zjištěného
v použité vodě vodovodní. Těžké kovy byly v mrtvé vodě zjištěny v tomto množství
: Cr...3-7 ppm; Ni...1-3 ppm; Mn...1-2 ppm; Cu...0-1 ppm; Fe...asi 40 ppm.
1 ppm znamená 1 mg v 1 litru vody
Podle Welcherase považuje na kritickou horní mez ve spotřební vodě dočasně 0,07
ppm Cr, Mn i některých dalších těžkých kovů. Tato norma se uznává mezinárodně. V
naší literatuře se najdou podrobnější údaje např. v knížce Bencko, Cikrt, Lener:
Toxické kovy v životním prostředí - Avicenum 1984, kde je i obsáhlý seznam
literatury. Množství odborných praxí však vyplývá, že množství kovů obsažených v
mrtvé vodě je právě vhodné pro cílenou terapii řady onemocnění.
Systematické popíjení této vody
(mrtvé) jen tak bez lékařského zdůvodnění
však není vhodné.
Není teda třeba žádných titanových elektrod potažených platinou.
