pokračování MODRÉHO SEŠITU, strana č. 6

     Jak řekl, tak udělal. Sotva vešel do baru Tropicana, uviděl svou známou, kterak sedí s nějakým individuem., což mohl být podle jeho odhadu pouze slovutný Lahvátor Dalý. Icht popošel ke stolu, aby si ho všimli.

    "Lahvátor Dalý jméno mé. Pokud vám připadám zbytečný tvrdím vám, že nic není zbytečné, ani známost k jedné slečně. Posaďte se příteli Ichte, zvu vás. Hej soudruhu číšniče, bóchni sem dva absinthy, ale pronto, usychám."

    Icht na něj při tom jeho proslovu zíral jako na zjevení. Po chvíli to z něj však úplně spadlo a byl Dalým nadšen a to tak, že si asi po hodině ani nevšiml, že je opustila dívka.

    Když už se s Dalým kamarádil asi tak 8 absinthů(obligátní numero), upoutal Ichta plakát vyvěšený na barové nástěnce.

    Jedinečná podívaná, dnes na zimním stadióně! Zápas I. ligy vodního juda. Přijďte se podívat a povzbudit místní borce.

    Slovo dalo slovo, koupili flašku na cestu a šli. Jenže sport to byl až příliš pomalý a flaštička byla taky nad jejich síly...

Vodní judo už dávno skončilo a Icht s Dalým se probudili zamknutí na obrovském potemnělém stadionu pod lavičkama pro hosty.

    "Co teď", otázal se Dalý, "já se bojím. Všechny dveře jsou zamčený a okna vysoko."

    "Nevím chlape, pojď zkusíme najít nějakej východ", odpověděl mu podroušeně Dalý.

    Konečně potmě narazili na malá otevřená dvířka. Za nima byla úzká chodbička vedoucí směrem dolů. Pomalu postupovali po schodech, níž a níž.  Těch schodů bylo nějak moc ale pak už tam začínala prosvítat slabá záře zdola. Když už šlapali asi hodinu, Ichta málem ranila mrtvice. Došli totiž k Prvnímu Podzemnímu Pivnímu Páter-nosteru Podélném(5P)!

    "Ty vole Dalý, o tomhle se mi zdálo včera! To není možný!"

    "Jak vidíš tak je. Máš u sebe ňáký prachy? Žeby sme se povozili, když už tu sme? Stejně mám kocovinu jak barák a pár piv by to spravilo."

    "Tak dem", nechal se překecat Icht. "Stejně tomu furt nevěřím, je to tady skoro jako v tom snu, ale to byl jen sen."

    "Nemel a nasedej, mám žízeň jako hasičský vůz po požáru."

    Když nasedli, začali si prohlížet mapku. A Ichta málem ranila mrtvice podruhé. Na mapce byl totiž i Francescův bar!

    "Jedem rovnou k Francescovi, tohle mi musí vysvětlit", řekl udiveně Icht. Když za chvíli dojeli na místo, zjistil Icht že se nachází v tajné místnosti za barem, o které neměl ani tušení. Komplikovaným východem se dostali k výčepu. Jenže jaké bylo jejich překvapení, když tam spatřili lepou děv(k)u jak oprašuje automatické pípy.

    "Hej ty, nejmenuješ se náhodou Francesco?", zeptal se nejistě Icht.

    "Nikolivěk, já jsem XWRRH 224, typ oprrašovač píp."

    "A co zde čepujete, mohu-li se optat?", děl žíznivě Dalý.

    "Prromiňte já nečepuji, já jen prrovádím skrrytý marrketingový  prrůzkum trrhu, spojený s úrržbou mnohdy nefunkčních zařřízení zákazníků.", ráčkovala plynule ona androidní bytůstka.

    "Ó nerad bych něco špatně pochopil, vy jste, hmmm, jak to říct slušně..."

    "Bohužel vás musím zklamat. Tento typ dotazu nemohu kvůli poškození softwarre zodpovědět. Vhoďte prrosím do mého levého ucha drrobnou minci a poškození bude v mžiku anulováno."

    Cink, zarachotilo, když do ní Icht vhodil prasklý knoflík, který vylovil z kapsy.

    "Knoflíky nežeru, pánové! I když lepší knoflík než drátem do prr...PÍP, přerušil její řeč automatický cenzuroslov, umístěný nad jejich hlavami.

    "Do prdele(píp), tady není kurva(píp) nic slyšet. Furt tady něco pípá. Ichťáku poď dem vodsaď, je to tady samá automatika a navíc se mně zdá, že to vůbec není Francescův bar", nasral se Dalý.

    "A taky tu nic nefunguje jak má", přitakal zklamaně Icht.

    A tak vyšli ven.

    "Všude dobře, venku nejlíp", zaradoval se Icht. "Je léto, teplo, pojďme do parku Dalý. Ty hospody mně už unavujou."

    Tak jo", souhlasil Dalý. Leč ouha, ha, ha. Na Ichta přišla nejprve podzimní depka a posléze i jarní únava a tak se pln dojmů svalil na první lavičku, kterou uviděl a usnul spravedlivým zimním spánkem...

   pokračování zde !