pokračování ČERVENÉHO SEŠITU, strana č.5

BATIKA MOTÝL

    Hádali se takhle batika a motýl o vlastním sebeurčení.

    Batika argumentovala:

    "Já, i když mě lidé nosí dlouho a mnohokráte vyperou, držím barvu i vzor"

    A motýl? Lehce se pousmál a pravil:

    "Já sice žiju krátce a když zaprší mé barvy ztratí jas, zato jsem však volný a nikdo mě nemusí oblékat!

SYČÁCI

    Všehomír se nasral a šel se vyudit do komína. Co to ovšem je ten komín, napadlo ho. To je snad zčeštělé anglické co. Asi. A mín? No to bude nejspíš starej od Míny. A mám to! Co-mín(něco jako co-pilot). Takže dvojník Mína, starýho od Míny. Střídají se. Jeden v hospodě, druhej v ložnici. S Mínou. Spokojenej život nade vše.

    Ale až je jednou Mína  odhalí, bude točo. A budou tam muset. Kam? No přece do vinice. To proto, aby jim docvaklo, že by se měli chovat provinile. Vinice je vině naučí, syčáky.

    Všehomír se omyl od sazí. Už není nasranej. V komíně se krásně přemýšlí.

KRISTIÁN

    Jeden malý netopýr byl od narození trošku jiný, než ostatní netopýři. No trošku? Dobrá, byl tedy úplně jiný než jeho rodoví příbuzní. On ten netopýr...říkejme mu třeba Kristián, se od těch ostatních lišil tím, že...

   Ale popořádku!

    Jak jistě víte, netopýři nejsou ptáci, ale savci. Jenže od savců se odlišují právě tím, že létají. Absurdní, že? No nic. A dále asi víte, že mají poněkud zakrnělý zrak. A protože většinou žijí v jeskyních a slujích, tak se orientují v prostoru pomocí krátkých hvízdnutí, která se ve formě ultrazvukových vln odrážejí od stěn. Tyto signály pak zpětně přijímají svýma velikýma ušima a podle intenzity odražených vln dedukují o jak velký a členitý prostor se jedná. A právě v tom byl náš malý Kristián jiný, než všichni ostatní netopýři. Ten ubohý chlapec byl totiž od narození hluchoněmý, chudák jeden!

PROČ NE!

    Křik seděl na větru. Seděl mu na ocase, u huby mu držel udidlo, v ruce bičík a křičel:

    "Vijó! Vijó, pane větr, že só pěkné vóól? Takem blbem jak su já nachytat se dajó! Že mě ze sedla nevyhodijó." Byl to totiž křik až z hané!

    Vítr si dal říct a shodil křika z ocasu. Křik padal dolů, až dolehl do uší pana F.X.W.H.Z.K. Ten se podivil velice, neboť se nacházel ve zvukotěsném soláriu. Křiku se ale v jeho uších nelíbilo. Odebral se jinam.

    Když si krátil cestu přes divoký chodník, zastihla ho zde policie(éé) a zkasírovala ho. Na konci divokého chodníku potkal podivné stvoření:

    "Kdo jsi a copak tady děláš?", zeptal se se zájmem křik.

    "Jméno mé je stonoška a nosím stovky z místa na místo."

    "Tak tady nechoď, tady hlídkujou chlupatý a stovky by ti odebrali."

    "S povděkem kvituji", poděkovala chlupatá stonoška a provedla zvláštní pohyb.

    VRUMF! třesklo vzduchem. Bylo po křiku. Svědomitá stonoška provedla pouze svou občanskou povinost a zničila zdroj šíření poplašné zprávy.

    Hmmm...

MOSKYT

    Moskyt jel svým dlohým Cadillacem na pracovní brífing. Poslouchal rádio, vykuřoval doutníček a docela se těšil jak to vytmaví svým obchodním partnerům ...a vtom člověk!

    Fuj neřáde! Jedeš potvoro!! Pláác!!!

Pokračování zde !