The Teplo - fotografie rok 2000
.
. 
The Teplo v klubu Labe v Hořovicích – komplexní pohled.
.
. 
Michal Koberstein a Luděk Maulis v klubu Labe v Hořovicích.
.
. 
Zbyněk Maulis v klubu Labe v Hořovicích po zásahu elektrickým proudem.
.
. 
Michal Koberstein (Kobrštajn) (smutný).
.
. 
Tomišín s bubnama.
.
. 
Luděk Maulis v opojení.
.
. 
Nový dodávkový vůz skupiny The Teplo – AZOR (TAZ 1203, r.v. 1991, najeto 71 000 km, zelený, zdvihový objem 1500 ccm, 42kW, 5-ti místný, TK a Emise do 03/2002 ). Obrázek je tentokrát z Frankfurtského veletrhu, těsně potom, co se vůz vynořil za strašlivého napětí evropských automobilových odborníků z efektní páry. (Celou show moderoval Troy McLure)
.
. 
Takto vypadal pohled z pódia na Staroměstském náměstí v Praze na Silvestra 1999. Asi 60 tisíc lidí. Slušný.
.
. 
The Teplo na pódiu na Staroměstském náměstí na Silvestra 1999.
.
. 
A opět hoši na Staromáku.
.
. 
Baskytarista Zbyněk Maulis odolává náporu fanynek na Kladenských Dvorkách.
.
. 
Baskytarista Zbyněk Maulis neodolal náporu fanynek na Kladenských Dvorkách a tančí s nimi při vystoupení Wabiho Daňka.
.
. 
Wabi Daněk (s ručníkem okolo krku) a hoptropácký zvukař Renda Cais si užívají fabulózní vystoupení skupiny The Teplo.
.
. 
Jiří Tomišín a Zbyněk Maulis při dopolední zvukové zkoušce na stadionu v Nyse v Polsku na mezinárodním festivalu, kde jsme hráli jako Zespol Revivalowy The Beatles Sound.
.
. 
Pohled z pódia při večerním vystoupení, zhruba 15 000 lidí, po stranách aparatura 2x100 000W, slušný.
.
. 
Pohled na pódium během vystoupení polské zpěvačky Kassi Kowalske, ta je něco jako naše Anna K.
.
. 
Michal Koberstein (zády k objektivu), Zbyněk Maulis (zády k objektivu) a Jiří Tomišín (zády k objektivu), vmíseni do davu, pozorují polská krásná děvčata. Hlavně Koberstein se v Polsku vyznamenal a kvůli jeho milostným dobrodružstvím se z Nysy odjíždělo o deset hodin později..
.
. 
Legenda českého rock‘n‘rollu Pavel Bobek s kapelou The Teplo po vystoupení ve Zbraslavicích u Kutné Hory na letišti. Pan Bobek sice chtěl koupit našeho zeleného Azorka, ale nakonec jsme odolali všem jeho nabídkám a skvělý vůz si ponechali.
.
. 
Takhle to vypadá většinou v Azorovi cestou domů z hraní. Únava bývá veliká. Kdysi, když jsme měli Azora asi týden, jsem zastavil řidiči náklaďáku, co potřeboval dovézt k benzínce. Ze své praxe s ježděním s Ávií vím, že mezi řidiči větších vozů bývá jistá soudržnost a tak se mně hned ptal : „Co vozíš ?“ . Byl jsem chvilku překvapený a neuvědomil jsem si, na co se ptá a řekl jsem mu, že nic. Dnes už vím, co bych mu řekl : „ Vozím hnůj !“ .
.
.
.
.
Jste návštěvník číslo 