Dne 19. května 2001 uspořádal studentský odbor SHČR v Hradci Králové jednodenní zájezd po památkách Trutnovska a přilehlého okolí. Průvodcem na exkurzi nám byl jeden z předních znalců dějin tohoto kraje, děkan PdF UHK Prof. PhDr. Vladimír Wolf.
Naše první zastávka na exkurzi patřila zřícenině skalního hrádku Břečtejn, nacházejícího se asi 7 km severozápadně od Trutnova. Zde nás pak Prof. Wolf seznámil s historií tohoto hradu a též i s archeologickým výzkumem, provedeným zde na začátku devadesátých let. Ten mimo jiné odhalil, že ač má hrádek archaický tvar v podobě obalové zdi, tak byl vybudován až krátce po husitských válkách. Jako jeho první majitelé se uvádí místní šlechtický rod Zilvárů z Pilníkova, kteří zde sídlili až do poloviny 16. století. Od té doby je hrad uváděn již jako pustý. Zřícenina pak často měnila majitele, až přešla koncem 18. století do rukou textilního podnikatele Theera z Hostinného, který ji nechal stavebně zajistit. To byla ovšem poslední oprava tohoto objektu, takže hrádek je dnes ve špatném technickém stavu a bez rychlé opravy mu hrozí zánik. Pro mnohé z nás byla tato lokalita atraktivní i tím, že přímo pod hradní zříceninou má chalupu prezident Václav Havel.
Dalším objektem, který jsme navštívili, byla dělostřelecká tvrz Stachelberg, tedy památka na obranu Československa před hitlerovským Německem. Průvodcem na této tvrzi nám byl RNDr. Miroslav Kejzlar, člen sdružení Fortis, které tuto památku spravuje. Ten nás seznámil s historií tvrze i s jejím plánovaným rozsahem, ze kterého se ale stihl vybetonovat jen pěchotní srub T-S 73. Jako jedni z prvních návštěvníků jsme si zde mohli prohlédnout i část rozsáhlého podzemí tvrze, zpřístupněného na začátku května.
V odpoledních hodinách pak naše exkurze pokračovala za hranice republiky do nedalekého polského kláštera v Krzeszówě. Tento nádherný barokní cisterciácký areál patří bezesporu k těm nejvýznamnějším památkám v této oblasti. Má i mnoho společného s českým územím, jelikož u zrodu kláštera stáli benediktini z Opatovic a v roce 1444 tu byl zase poražen známý válečník Jan Kolda ze Žampachu.
V klášteře jsme si pak prohlédli nově opravené interiéry barokních kostelů P. Marie a sv. Josefa a též mauzoleum, kde jsou uloženy např. ostatky javornicko-svídnických knížat Bolka I. a Bolka II. ze 13. a 14. století.
Poslední zastávka pak patřila místu, jež bývá často označováno jako „východočeské Pompeje.“ Onou lokalitou se míní zřícenina hradu Vízmburk, odkrytá díky rozsáhlému archeologickému výzkumu ze 70. a 80. let. Z úst Prof. Wolfa jsme se dověděli informace o bohatých dějinách hradu, u jejichž počátku stál šlechtic Tas, který nechal hrad v poslední čtvrtině 13. století postavit. První část dějin hradu se uzavřela v roce 1447, kdy jej nechali spolu s okolními pevnostmi pobořit Slezané, aby jim již z této oblasti nemohl nikdo škodit.
Do popředí zájmu veřejnosti se pak Vízmburk dostal až v souvislosti s archeologickým výzkumem. Tím byla ovšem odstartována i závěrečná fáze dějin hradu, neboť katastrofální technický stav hradní lokality, neukázněnost návštěvníků spojená s odvážením zajímavých stavebních prvků a nedostatek finančních prostředků zapříčinily, že nám tento gotický skvost českého severovýchodu mizí doslova před očima.
Přestože se tedy závěrečná část exkurze nesla v poměrně smutném duchu, myslím si, že se každému z jejích účastníků musela líbit. Řadě z nás pak připomněla, že Trutnovsko nejsou jen Krkonoše, ale že tuto krajinu zdobí i řada výjimečných stavebních památek.
Ondřej Vašata
________________________________________________________