"Skvělý… Ty lidi byly úplně báječný. Byla tady dobrá atmosféra, bylo to tady fajn, jen bych možná popřál klukům lepší aparaturu. To je věc, která to všechno srážela dolů - veškerý ty písničky mohly být jinak v pohodě. "

"Ne…nejsem. I když se na to ptá každý. Mně to nevadí, protože je to dost logická otázka, když máme takovej název…Poněvadž jsem unavenej, tak řeknu že to nemá vůbec žádný smysl… Vůbec."

"Asi 4,5 roku. Tu kapelu jsem založil v Pardubicích ještě s jedním bubeníkem a pak se nám střídali basáci. Ono není lehké do téhle muziky co hrajeme najít muzikanta, aby měl "srdce" na podobným místě jako my. Takže jsme hrozně dlouho hledali, vystřídali jsme docela dost basáků a chvílemi jsme hráli na koncertech sami ve dvou. To nás už nebavilo.. Když náš předposlední basák odjel do Řecka, kde ztroskotal s cestovkou, hráli jsme na koncertech zase ve dvou. Na jednom z koncertů před 2,5 roky, společně se Sluníčkem, kde v tu dobu hrál Frederick, jsme se s ním domluvili a nabídli mu, že si může s námi zajamovat na podiu. A tak jsme zamovali asi 2 hodiny v kuse no…a od té doby hrajeme spolu. Pak jsme měli nějaké potíže s bubeníkem. Nyní máme v sestavě jeden a půl měsíce nového bubeníka Emila Valacha (ex-Liquid Harmony) a jsme šťastný. Vyhovuje nám to. Hraje se nám skvěle."

"Ano… Pojedeme do studia. Jestli to vyjde, tak v zimě začneme točit. No a co se týká počtu skladeb z naší první desky, které hrajeme na koncertech… Je to tím, že Emil je v kapele krátce, takže se hrají spíše jamovací věci. A navíc jsme neměli ani pořádně čas si všechny věci z desky projet. Na to si čas určitě uděláme."

"Je to taková směs, ve které bublá jazz, blues, funky, soul, shooba-dooba, a všechny ty rytmy se prolínají. Jsou to žánry, které máme rádi, které z nás při té hudbě jdou."

"Ovlivnit? Čím se tak člověk nechává ovlivnit…?! Určitě je to tím, jakou muziku mám nejradši. Hlavně ten jazz, soul a tohle o čem jsem mluvil. Asi na to má vliv i to co člověk poslouchal, když byl malej. Mamka u nás pouštěla dobrou muziku.. A to všechno se při tom tvoření projeví. Většinou když vznikne skladba třeba nějaká smutná, tak vyloženě vzešla z nějakého vnitřního rozpoložení, které ve mně zbylo. Ta skladba ale nevzniká dlouho, vyplyne to tak nějak najednou.."

"Tu mojí kytaru mám pět let a je úžasná. Vůbec za nic bych jí nevyměnil, protože ten nástroj žije. Splní mi jakýkoliv pocit, jakoukoliv barvu, která se mi v hlavě honí.. Na tý kytaře jí vždycky najdu. Mám z ní velkou radost."

"Je to dobrý v tom, že takovouhle cenu u nás může dostat nekomerční kapela, ještě anglicky zpívající. Je to takovej určitej posun, kterej před časem nemohl být. Protože to ani nešlo. Taky je to fajn v tom, že nejsme u žádný velký firmy, žádnýho labelu, nikam jsme se masmediálně netlačili. Byla to pro nás asi největší reklama, která mohla být.. Ale jinak si na tom člověk moc neulítává. Většinou je to cena od nějaký akademie, ze soutěže, z žebříčků, to pro nás není berná mince."

"Hrajeme pořád a čeká nás příjemná záležitost, protože jsme dostali nabídku od Unijazzu. Pojedeme s kapelou do Chorvatska. Máme tam zaplacený pobyt i s našima polovičkami - u moře, s tím že tam budeme mít 2 až 3 koncerty. Moc se na to těšíme. Konečně budeme s rodinami na dovolený…Jinak se rodině člověk moc nevěnuje, je pořád pryč…"

"Hlavně to nejkrásnější a není to jen fráze..Když je lidem hezky, když jsou k sobě fakt hezký, když se chovaj k sobě hezky, myslí jeden na druhého a žijí život otevřeně s láskou k těm ostatním, tak je to to NEJ! Vždycky když se ti stane na ulici něco hezkého, že ti nějaký člověk pomůže, zachová se k tobě hezky, tak je to věc, na kterou můžeš vzpomínat desítky let.."

"To se mi stalo snad poprvý v životě, že jsem při rozhovoru musel zburcovat posledních šest buněk, který mi v mozku fungujou.. Je to kvůli tomu, že jsme se na pódiu dost vyčerpali. Díky strašnému soustředění.."