PLÁN NA ZJEDNODUŠENÍ PRAVOPISU Česko-Moravsko-Slezského

Níže uvedené doporučuje deset profesorů češtiny hochšule z osmi!

Zejména v poslední době se ukazuje, že český jazyk způsobuje všemi svými pravidly, výjimkami z pravidel, archaickými vazbami a dalšími nástrahami značné potíže nejen cizincům, ale ve stále větší míře i rodilým Čechům. Ústav pro jazyk český se proto rozhodl zmapovat kritická místa naší psané i mluvené řeči a vydal o nich obsáhlou zprávu:

1. problém: Mnohá slova se jinak čtou, než píšou (sníh, mráz, běh, paměť).

Doporučené řešení: Psát slova tak, jak se čtou (sních, bjech, pamňeť).

Alternativní řešení:Číst slova tak, jak se píšou (sníh, mráz, běh,spaňí>

2. problém: Ďěleňí slof na konci řátky je něgdy velice komplikované (po-drobit, pod-robit).

Doporučené řešení: Ďelit slova tak, jak to jde (p-odrobit).

Alternativní řešení: Neďelit slova vůbec (podrobit).

3. problém: Mňeká a tvrdá i zejména f koncofkách sloves v min. čase (ale i jinde) nemají žádnou vypovídací hodnotu a nedají se naučit (na plovárňe byly dvje ženy a dvjesťe mužů).

Doporučené řešení:Zrušit tvrdé y a vyjmenovaná slova (na plovárňe bili dvje ženi a dvjesťě mužů).

Alternativní řešení: Zrušit mňeké i a vyjmenovat fšechno (na plovárňe byly dvje ženy a dvjesťe mužů).

4. problém: Hlásku ř už dneska neumí pomalu ňigdo říct (řeřicha, zvjeř).

Doporučené řešení: Nahraďit hlásku ř hláskou ž, v nezňelé podobje pak hláskou š (žežicha, zvješ).

Alternativní řešení: Nahraďit hlásku ř hláskou z, v nezňelé podobje pak hláskou s (zezicha, zvjes).

5. problém: Pravidla pro psaní čárek sou pšíliš složitá (vím, že je to ťešké, a bojím se toho).

Doporučené žešení: Nepsat čárki ňigde (vím že je to ťešké a bojím se toho).

Alternativní žešení: Psát čárki fšude (vím, že, je, to, ťešké, a, bojím, se, toho).

6. problém: Rozlišováňí čárki a kroušku nat u nemá žádnou vipovídací hodnotu a nedá se naučit (zúčastňit se, zůstat).

Doporučené žešení: Psát nat u vždi jen čárku (zúčastňit se, zústat).

Alternativní žešení: Psát nat u vždi jen kroužek (zůčastňit se, zůstat).

7. problém: Koncofki pšechodňíkú sou aš pšemršťeňe složité (schledavše, chťíc, nesa).

Doporučené žešení: Tvožit pšechodňíki zásadňe pšidáňím univerzálňí koncofki -fšíce ke tšetí osobje jednotného čísla (schledafšíce, chcefšíce, nesefšíce).

Alternativní žešení: Neegzistuje.

8. problém: Nespisovná a hrupší slova sou viloučena z bježného slovníku čímž je omezena vijadžovací schopnost jazika (vokno, hovno, vole).

Doporučení žešení:Zažaďit do bježného slovníku i nespisovná a hrupší slova (vokno, hovno, vole).

Alternativní žešení: Zakázat nespisovná a hrupší slova a nahraďit je spisovními a jemňejšími ekvivalenti (okno, lejno, pšíteli).

Z uvedeního jisťe jasňe viplívá že f Ústavu pro českej jazik na nás neserou a snažej se nám i cizincúm víuku češťini tak ňák co nejvíc ulechčit mafšíce na pamňeti fšechni možní problémi a vodstraňujefšíce rúzní bordeli kerí v jaziku aš doposut bili.

Zdůvodnění najdete na http://st.vse.cz, odkud je text přebrán