Bércové vředy.
Hojení ran ve vlhkém prostředí.
Říká se tomu mokrá terapie a odborníci tvrdí, že rány udržované ve vlhkém prostředí se
lépe hojí. Laikovi připadne, že to je proti logice. Ptáme se proto MUDr. Sabiny Švestkové z
fakultní nemocnice v Brně Bohunicích, co je to mokrá terapie?
Mokrá resp. vlhká terapie chronických ran je jeden z moderních způsobů léčby chronických defektu.
Vědecké práce prokázaly, že vytvoření vlhkého prostředí v ráně při jejím ošetřování vede k urychlení
procesu hojení ran. Permanentní vlhká terapie, při srovnání s kontrolní skupinou, vede k významnější
redukci plochy rány a také k tvorbě většího množství granulační tkáně.
Vlhka kryti z rány odsávají sekret s choroboplodnými zárodky, do rány dodávají vlhkost, a tím
podporují rozpouštění povlaku a vytvářejí v ráně fyziologické, buňkám vyhovující šetrné mikroklima.
■ Pro jaká poranění je mokrá terapie určena?
Stále dochází k postupnému prodlužovaní lidského věku. Ve vyšších věkových skupinách populace
roste i procento chronicky nemocných a dlouhodobé ležících pacientu a narůstá i množství
nemocných s chronickými defekty kůže.
■ V čem spočívají přednosti?
Pro všechny sekundárně se hojící rány s potřebou tvorby granulační tkané k vyplnění defektu, tj. i
pro bércové vředy, se použití vlhkého způsobu ošetření v současné době považuje za léčebný standard.
Při ekonomických srovnáních nakladu vynaložených při léčbě chronických ran klasickou terapií a
moderními materiály zjišťujeme, že moderní terapie, i když je zdánlivě dražší, v mnoha případech, diky
zkrácené době hojeni, vychází nakonec levněji.
■ Je to dnes běžně užívaná terapie v ordinacích a nemocnicích?
Léčení bércových vředu je v mnoha případech velmi obtížné. Onemocnění podstatné snižuje
kvalitu života nemocných, staví pacienta, rodinné příslušníky i zdravotnický personál před
dlouhotrvající problémy. Léčba chronických ran je kromě toho spojena s vysokými náklady a stává
se i problémem ekonomickým.
Rozhodně nezatracujeme tzv. klasickou místní terapii, v mnoha případech jsme rádi, že ji máme. Ale u
problematických obtížné hojitelných chronických ran je podle mého názoru účinnější vlhka terapie.
Nutno však individuálně řešit případ od případu.
Na většině pracovišť specializovaných na léčbu chronických ran je používání materiálu pro vlhké hojeni zcela běžné.
Bylo publikováno 19.2.2005
Škoda, že tato pracoviště nevěnovala větší pozornost, co již v roce 1992, řekl docent dr. Ferdinand Gašpierik, DrSc.
Doporučují již od roku 1990 , aby vřed měl trvalý zábal s mrtvou vodou. Prospěšnost této terapie byla požita u 53% popálenin. Zde se nejedná o trvalý zábal, pouze o dobu po kterou je postižené místo udržované vlhké, a smáčeno.To je 6-8x denně po dobu 20 min. Terapie časově náročná ale velmi účinná.
Trvalé pití živé vody je to nejpodstatnější.