Stiglitz, J.E.: Ekonomie veřejného sektoru. Praha, GRADA Publishing 1997. 644 str.

V prvních čtyřech kapitolách první části nazvané Úvod jsou diskutovány základní otázky veřejné ekonomie, institucionální rámec a podán přehled mikroekonomické teorie ve vztahu k veřejnému sektoru. Je osvětlena důležitost tohoto sektoru pro smíšenou ekonomiku s přihlédnutím k situaci v USA (federální struktura vlády) a míra prospěšnosti vládních aktivit.

Druhá část Teorie veřejných výdajů ve čtyřech kapitolách rozvíjí teorii veřejných statků, veřejného výběru, veřejného sektoru, byrokracie a externalit. V souvislosti s tím jsou rozebírány vztahy mezi produkcí a spotřebou veřejných a soukromých statků. Pokud se společnost s maximální úrovní spotřeby soukromých statků, dosažitelnou při dané spotřebě veřejných statků, rozhodne zvýšit spotřebu veřejných statků při dané výrobní technologii a daném množství výrobních zdrojů, nemusí se vzdát části soukromých statků. Zvýšené poskytování veřejných statků (umožňující například lepší vynutitelnost plnění dohod, tj. efektivnější právní rámec obchodování se statky) může vést k vyšší nabídce soukromých statků, k posunu hranice produkčních možností.

V třetí části, nazvané Programy vládních výdajů a rozčleněné do sedmi kapitol, jsou po nastínění přístupů k analýze veřejných výdajů aplikovány velmi konkrétně, zdařile a inspirativně výše uvedené teoretické poznatky na následující oblasti veřejných výdajů v USA: zdraví, obranu, vzdělání, sociální zabezpečení a programy blahobytu. Zvolený způsob výkladu umožnil autorovi plasticky ukázat na limity fungování jak státu, tak i trhu v těchto jednotlivých oblastech.

Čtvrtá část Teorie zdanění v pěti kapitolách po objasnění základních principů zdanění se zabývá analýzou dopadů daní na plátce daní, vlivem zdanění na efektivnost s ohledem na spotřebu, nabídku práce a produkci. Poslední kapitola této části ukazuje, jak lze nalézt optimální daňový systém se zřetelem jak na jeho efektivnost, tak také na jeho spravedlnost. Poslední tři kapitoly páté části nazvané Další témata se zabývají na jedné straně fiskálním federalismem, státními a místními daněmi a výdaji a na druhé straně vztahy mezi deficitem státního rozpočtu, stabilizací a růstem jak v mikroekonomické, tak v makroekonomické rovině s důrazem na rozbor efektivnosti politiky vlády.

Stiglitz obsáhle rozebírá jevy tržního selhání, které považuje za důvod existence veřejného sektoru. Skutečnost je z hlediska teoretického výkladu trochu komplikovanější: 1) Neschopnost vlády efektivně poskytovat všechny statky jako veřejné a kolektivní statky prostřednictvím veřejného sektoru (vládní selhání) vede k otevření prostoru pro působení tržních sil. Až druhotně jiná tržní selhání dávají nové možnosti pro působení veřejného sektoru, například je nutné zajistit (veřejnou) ochrana soukromého vlastnictví, což je předpokladem pro fungování tržního mechanismu. Rozpor mezi efektivností a spravedlností (v českém překladu většinou rovností) má pouze velmi omezenou platnost. Ekonomický systém je tím efektivnější, čím více dokáže učinit relativně vzácné statky, zdroje a služby v té či oné podobě a kvalitě dosažitelnými za úhradu pro všechny jednotlivce ve vztahu k jejich kupní síle. Jestliže by například byly dostupné právní služby jen pro někoho, efektivnost transakcí a interakcí by byla velmi deformována. Z hlediska Buchananova rozlišení státu na stát ochranný a produkující není v konkrétní rovině takřka žádná pozornost věnována ochraně vlastnických práv jednotlivců státem a dodržování smluv mezi jednotlivci (fungování policie, soudů a státní správy vůbec), i když tato rovina fungování státu je považována za součást veřejného sektoru (s.48-49).

Český překlad kulhá poněkud ve své kompaktnosti, srozumitelnosti a sdělnosti. Kniha je do češtiny převyprávěna způsobem, který ze solidním a inteligentním způsobem zpracované vysokoškolské učebnice dělá studijní příručku. Při její četbě je rozumné mít k dispozici původní anglický text (Stiglitz, Joseph E.: Economics of the public sector. Second Edition. New York - London, W.W. Norton & Company 1988). Specifikum autorova uvažování se odráží ve specifice jeho vyjadřování. Překladatel by měl co nejvěrněji a nejúplněji respektovat jeho způsob zacházení s látkou v nejvyšší možné míře. Neměl by do překladu - mimovolně nebo úmyslně - vkládat vlastní názor.

Shodným způsobem je zacházeno vedle dalších případů (allocation, distortion, distribution, impure public goods, opportunity, competitive market, production possibility, trade-off) též s pojmy tax price (p.152) a tax burden (p.411, které jsou do češtiny převedeny jedním pojmem jako daňové břemeno (s.171, 473). Někdy je termín tax price převáděn jako daňové náklady, někdy je termín tax burden překládán jako daňová zátěž. Různý okruh jevů, spjatý s každým z těchto pojmů, je tak subsumován někam jinam, identifikován poněkud matoucím způsobem. Jednou je tentýž termín (school district) překládán jako školní oblast (s.444), podruhé jako školní okrsek (s. 451), a to dokonce ve stejné kapitole. Někdy se mluví o daních z příjmů fyzických a právnických osob (s. 75), jindy se hovoří o dani z příjmu (obyvatel) a dani ze zisku (s. 75, 458), i když Stiglitz používá termíny individual income tax a corporate income tax (p. 47, 388). Stejně tak je termín constant dollars překládán sporně jako stálé ceny, ale na s. 348 se náhle objevuje výraz "v dolarech roku 1986". Exaktnost autorova výkladu a vyjadřování tímto způsobem překladu je poněkud zlehčena a pocuchána. Překvapivě jsou partie, využívající metody a terminologii marginální analýzy, a partie, související s americkými reáliemi, přeloženy velmi nepřesně. Perlička na okraj: v 3. a 14. kapitole (s.104, 424) jsou učiněny poznámky o možnosti měření ztrát užitku pro společnost (welfare loss) a sociálních ztrát (welfare losses). Pojednání o tomto tématu je odkázáno do 18. kapitoly. V této kapitole (s. 511nn) nelze nalézt o těchto pojmech jakoukoliv zmínku. Pouze je diskutováno, jak měřit ztrátu blahobytu (welfare losses). K dovršení všeho je udělán odkaz (s.523) na koncept měření ztráty blahobytu následkem monopolu ve 3. kapitole (obrázek 3.1). Ve skutečnosti má jít o odkaz na obr. 3.5 (srovnej p.449), v jehož popisce (opět nepřesně přeložené) je uvedeno: "MONOPOLNÍ CENA. Produkce je u monopolní firmy nižší než v konkurenčním prostředí." (s.105) Avšak zcela chybí následující věta: "There is resulting welfare loss." (p.74)

Jako příklady vládních agentur jsou uvedeny poněkud od věci FBI, CIA a NASA (s.30), kdežto v originálu jsou uváděny (reprezentativně ve vztahu k předmětu výkladu) oficiální zkratky následujících institucí: FHA (the Federal Housing Administration), IRS (the Internal Revenue Service), FAA (the Federal Aviation Agency), FTC (the Federal Trade Commission), SEC (the Securities and Exchange Commission) a NLRB (the National Labor Relations Board) (p. 8). Obdobně překladatel zachází s pojmy, větami i odstavci, s názvy kapitol a oddílů. Bez upozornění jsou přidávány celé věty. Ze souvětí "Přístup Adama Smitha byl však daleko širší a zahrnoval i problémy monopolů" (s. 101) lze nalézt v originále toliko první větu (p.71) v poněkud odlišném znění: "But Adam Smith's argument was based on much broader perspektive." (p.71) Pro objasnění: výše uvedenému souvětí o přístupu A. Smitha předchází bezprostředně tato věta, rovněž nepřesně přeložená: "První základní teorém ekonomie blahobytu tvrdí, že (v originále: ...explains, why...) ekonomika s neměnnou technologii výroby a s dostatečně vysokým počtem malých firem, které nemají žádný vliv na utváření tržní ceny, bude paretovsky optimální (v originále efektivní)." Copak Smith předpokládal explicitně neměnnou technologii výroby apod. ? Na téže straně věta "This alternative view was stressed by great Harward economist Joseph Schumpeter (1883 - 1950) je "domestifikována" následujícím způsobem: "Tento názor zdůrazňoval především známý ekonom rakouského původu Joseph Schumpeter (1883 - 1950)". Pojmy v legendě, v popisu obrázků a v textu se od sebe navzájem odlišují (například křivka výrobních možností versus křivka produkčních možností) proti originálu (s. 32,51,60,79,81,84,97,139,148, 161, 191, 215, 489, 490, respektive p. 10,27,35,53,53,57,67,151,174,416,417).

Stupeň zkreslení originálu překladatelem jde někdy daleko. Jako příklad si lze uvést větu "If the marginal utility of income of Jim exceeds that of Joe, reducing Jim's tax by a dollar and increasing Joe's by a dollar increases total utility (social welfare), since the gain in utility to Jim exceeds the loss to Joe" (p. 406), která je přeložena takto: "Kdyby mezní užitek z příjmu byl pro Jima vyšší než pro Joea, bylo by možné zvýšit celkový společenský užitek přesunem jednoho dolaru od Joea k Jimovy, protože prospěch by převýšil ztrátu z této transakce." (s. 478).

Se společenskou funkcí blahobytu se překladatel potýkal neustále. Odstavec "One can, however, view social welfare functions as providing a convenient way of summarizing the data concerning the effects of a policy change. A concern for equality implies valuing a dollar given to the poor more than a dollar given to the rich. Social welfare functions simply provide a systematic way of evaluating increments in income to individuals at different income levels." (p.112) je převyprávěn následovně: "Společenské funkce blahobytu však můžeme vidět jako výhodný nástroj k souhrnnému posuzování přírůstku příjmů pro všechny příjmové skupiny. Zájem na snížení nerovnosti ve společnosti vede k nižšímu ohodnocení přidaného dolaru k vyšší mzdě než k nízké mzdě." (s. 147)

Na závěr bych se chtěl zmínit o některých obecnějších otázkách souvisejících s převáděním ekonomických textů z angličtiny do češtiny. Do češtiny je jev zvaný v angličtině jako free rider problem překládán jako problém černého pasažéra. Různé neúplné pojmové postižení téhož jevu v obou jazycích směšuje hledisko nabídky (problém volné řeky) s hlediskem poptávky (problém černého pasažéra). Poskytování a nabývání nějakého statku jsou dva rozdílné procesy. Problém volné řeky z čistě sémantického úhlu pohledu identifikuje jev, kdy nelze vyloučit (diskutujeme, zda-li je to žádoucí) někoho z užívání (poskytování) nějakého statku (hledisko objektu). Z tohoto pohledu (hledisko subjektu) problém černého pasažéra identifikuje jev, kdy někdo nerespektuje právo jiného jednotlivce na výlučné nabývání a užití nějakého statku (diskutujeme, jak je to obtížné).

Production (v němčině Produktion, v polštině produkcja) je vesměs překládán jako výroba. Termín produkce je v češtině a v angličtině (i v němčině a polštině) převzat z latiny. Jak upozorňuje Jevons ve své Theory of Political ekonomy, pro-duco znamená vést do předu. Tato významová rovina však pojmu výroba v češtině (Erzeugung v němčině) chybí. Lze rovněž diskutovat překlad spojení merit goods, které je překládáno jako statky pod ochranou, poručnické statky, nadřazené statky, obecně prospěšné statky apod. Slovo merit je odvozeno od latinského slova meritum, které nalezlo své uplatnění i v češtině jako meritum (podstata), meritorní (podstatný). Proč nepřekládat merit goods jako meritorní statky, když už používáme v češtině slovního spojení rivalitní statky. Rivalita je rovněž slovo latinského původu (rivalitas). V této souvislosti lze pokládat za půvabný v některých případech překlad termínu distortion do češtiny jako deformace, když v obou případech jde o slova latinského původu (distortio, deformitas), využívané jak v českém (distorze, deformace), tak i anglickém (distortion, deformation) jazyce.

Publikováno v Politické ekonomii