Autor recenzované publikace v opozici vůči neoklasické ekonomii, respektive ekonomii hlavního proudu se soustřeďuje na explikaci vazeb mezi ekonomickou nerovnováhou, dynamickou konkurencí a objevováním ziskových příležitostí podnikateli, tj. na některé aspekty objasnění způsobů, jak a proč pracují trhy. Ekonomie hlavního proudu podle něj objasňuje vztahy na již utvořených trzích, ale ponechává stranou procesy jejich utváření a nevysvětluje, jak trhy začnou pracovat. Kirzner pochybuje o schopnosti neoklasické teorie objasnit tuto otázku. Při hledání odpovědi na ní vychází z přístupu rakouské školy, která procesu a výsledkům objevování přiznává úlohu hnací síly ve světě nerovnováh, a z pojetí ekonomie jako vědy o lidské činnosti, která spočívá v potýkání se s nevyhnutelně neznámou budoucností je a která objevováním cílů a prostředků. Anglický originál How Markets Work: Disequilibrium, Entrepreneurship and Discovery přeložil a vlastní předmluvou opatřil Josef Šíma

Text je rozčleněn do šesti oddílů. V prvním oddílu, nazvaném Úvod, je vymezen jeho cíl, spočívající ve vysvětlení sledu událostí, které umožňují v tržní ekonomice jejím účastníkům dojít z počátečního stavu neexistence vzájemné koordinace k vzájemné kooperaci. Podnikatelské objevování umožňuje účastníkům trhu postupně optimalizovat svá rozhodnutí.

Druhý oddíl Z historie ekonomického myšlení diskutuje přínos děl C. Mengera, H. Mayera, L. Robinse, L. Misese a F.A. Hayeka k překonání neoklasické (standardní) teorie ceny (pokoušející se o definování podmínek tržní rovnováhy) pojetím utváření trhů jako procesu, který může vést (ale nemusí) od nekoordinované řady rozhodnutí k vyššímu stupni koordinace činností jednotlivců.

Třetí oddíl Problémy standardní teorie cen pojednává o nerealističnosti hlavního proudu, který ignoruje nerovnovážnou povahu trhu. Tento myšlenkový směr v rámci učebnicové teorie cen předkládá hotový obraz výsledku rozhodování jednotlivců, což předpokládá jejich dokonalou informovanost i o jeho efektech ex ante. Jeho nerealističnost vyplývá z teorií rovnováhy. Podnět Chamberlina o obnovení realističnosti teorie vytvořením modelu monopolistické konkurence je dosud opomíjen. Model dokonalé konkurence byl zneužit ke kritice kapitalistické ekonomiky (tržní nedokonalosti), a proto mu nelze věřit. Jednotlivec, čelící radikálním nejistotám, činí rozhodnutí v situacích s otevřeným koncem. V žádném okamžiku nemá trh povahu dosažené rovnováhy.

Čtvrtý oddíl Teorie podnikatelského objevování objasňuje, že tržní efektivnost vyplývá z těch momentů, které jsou mimo rámec modelu dokonalé konkurence. Akt objevení netušené hodnoty dosud podhodnocených zdrojů jakožto objevení nějaké anomálie vyplývá z "nezáměrného" zpozorování toho, což již bylo bez nutnosti vynaložení nějakých nákladů poznáno. Podnikatelské objevování představuje situaci, v níž někdo pozorný diky své neohroženosti, nutkání a předtuše objeví něco, co bylo dosud přehlíženo. Funkce podnikatele spočívá v levném nákupu a drahém prodeji, kdy jedna komodita je prodávána na dvou různých místech trhu za dvě různé ceny. Rozdíl mezi nimi představuje příležitost pro čistý zisk, tj. rozdíl mezi součtem cen placených za použité zdroje k výrobě a dodání výrobku k zákazníkovi a mezi cenou placenou spotřebitelem jakožto hnací síla podnikatelského objevování, která tuto možnost akce zpozoruje. Cenová diskrepance vyplývá z omylu, učiněným účastníky trhu. Příležitost nemusí být nevyužita, kupující mohou akceptovat vyšší cenu a prodávající se mohou spokojit s nižší cenou. Proces objevování pohání dynamická konkurence v institucionálním rámci, který umožňuje volný vstup podnikatelů na staré i nové trhy. Povaha podnikatelského chování je klíčem k pochopení způsobu evoluce trhů v čase.

V pátém oddílu Nové pohledy nabízené teorii podnikatelského objevování jsou výše uvedené přístupy aplikovány na oblast ekonomie reklamy, protimonopolního zákonodárství, blahobytu, socialismu a spravedlnosti v kapitalistické společnosti. Tento rozbor má ukázat, že ty aspekty reálných trhů, jenž lze považovat z hlediska dokonale konkurenční rovnováhy za zdroje neefektivnosti, jsou základními prvky dynamicky konkurenčního světa, prvky procesu objevování a opravování dřívějších mylných rozhodnutí podnikatelů. Například konkurenční povaha reklamy napomáhá změně preferencí spotřebitelů, kteří tak mohou zpozorovat to, co producenti jim nabízí a v jaké kvalitě. Dostupnost informace nezaručuje, že se dostane k těm, kteří ji potřebují.

Významným rozměrem fungování ekonomiky je citlivost, s níž společenské instituce odhalují zbytečně učiněné chyby. Hospodářskou politiku a ekonomické instituce lze hodnotit podle jejich schopnosti podpořit podnikatelské umění využít neznámé informace, stimulovat proces koordinace přinášeného podnikatelským objevováním. Tímto způsobem dosažené společenské výhody představují proces, v jehož průběhu se účastníci dovídají o vzájemně výhodných příležitostech. Koordinace v tomto smyslu je kritériem úspěšnosti fungování ekonomických institucí. Naproti tomu protimonopolní zákonodárství, čerpající svou argumentaci z neoklasické teorie, vytváří bariéry vstupu do odvětví, jež brání využití úspor z rozsahu. Spojování podniků, motivované snížením nákladů, je příkladem takové aktivity podnikatele v konkurenčním prostředí, která je podstatou procesu objevování. Tento druh činnosti je zaměřen na dosažení čistého zisku jako hybné síly tržního systému, tj. přebytku hodnoty vytvořeného obezřetným podnikatelem díky objevu možnosti přesměrování zdrojů. Čistý zisk nelze považovat za příjem z faktorů. Objevování je součástí činnosti podnikatelů, která na svět přináší nové věci bez vynaložení prostředků (ex nihilo). Teorie spravedlnosti musí vycházet z rámce, který umožní ošetřit čisté podnikatelské činnosti.

V šestém oddílu nazvaném Závěr je zdůrazněno, že teorie podnikatelského objevování, odvozená z tradic rakouské školy, nabízí ucelený pohled na proces koordinace milionů individuálních rozhodnutí účastníků trhu, objasnění prosperity dosažené v rámci dosavadního vývoje tržních ekonomik a může pomoci vyvarovat se pastí hospodářské politiky a uspokojit naší intelektuální zvídavost.

Kirznerem provedené rozšíření škály objevitelských aktivit výklad teorie trhu dokresluje toliko o nové prvky, autor opomíjí skutečnost, že jedním z nejdůležitějších aspektů (a úspěchů) teorie rovnováhy je modelování podmínek, za jakých tržní ceny komodity, jejich pohyb a cenový systém vůbec budou představovat jediný dostatečný zdroj informací pro rozhodnutí podnikatele, zda vstoupit či nevstoupit se svým produktem na trh. V tomto obrazu je už přinejmenším implicitně obsažena i historie jeho vznikání prostřednictvím modelování rovnováhy jednotlivých výměn, tj. formulování podmínek, kdy tyto výměny se mohou začít rozvíjet a stabilizovat, tj. kdy začínají přinášet čistý zisk svým účastníkům (i prostřednictvím snižování míry jejich nejistoty). Prodávající musí projevit podnikatelskou obezřetnost v rozhodování o tom, jaké množství zboží nabídne na trhu a jak toto množství vyrobí. Zmýlí-li se ve svém odhadu, vzniká prostor pro akci jiného prodávajícího. Lze ¨tak dovodit, že i v dokonale konkurenčním modelu existuje prostor pro objevování a kreativitu. Skutečně žádný z představitelů z výše uvedeného směru nevzal do úvahy fakt podnikatelského objevování a jeho důsledky té či oné podobě? Pro ilustraci: tento moment je zakomponován do struktury práce R. Dorfmana Cenový systém, vydané v českém překladu v roce 1969. Propast mezi neoklasickým a rakouským přístupem, budovaná záměrně autorem, není ve skutečnosti tak hluboká. Jinou věcí je, že učebnicová teorie cen tento aspekt nezvýrazňuje. Realismus slabikáře a realismus románu jsou zcela odlišné povahy. Číst slabikáře a romány jako slabikáře nestačí. Kritika hlavního proudu je prováděna i na úkor systematičnosti vlastního výkladu. Je ale zvláštní, že ve studii není proveden rozbor badatelských programů některého z představitelů tolik kritizovaného hlavního proudu. Pouze jsou zmiňováni M. Friedman (s.29), F. Knight (s.32), H.C. Simon (s.68) a citována sebekritika F.M. Fischera (s.28). Teoretikové hlavního proudu jsou naprosto neadresně obviňováni (kdo konkrétně, platí to snad i pro Friedmana?) z toho, že podporují tržní ekonomiku jen tehdy, je-li podepřena agresivními vládními intervencemi (s.34). Tyto poznámky se vztahují k recenzované studii. Zainteresovaného zájemce je možné odkázat na jiná díla téhož autora, například Discovery and Capitalist Process (1985), kde je učiněn přece jenom hlubší pokus o výklad obdobných problémových okruhů.

Jaký je rozdíl v míře informovanosti jednotlivce v situacích, v nichž každý ví, že všechno ví, a situacemi, v nichž každý ví, že nic neví? Není tato druhá alternativa také případem dokonalé informovanosti, kdy se musí toliko zvolit adekvátní postupy zpracování informací ze šumu okolního prostředí, což předpokládá formulování adekvátních cílů. Volba daných cílů usnadňuje výběr prostředků k jejich dosažení. Nevyplývá model dokonalé informovanosti ze specifické podstaty lidských bytostí? Nelze říci, že jsem informován, když chci být informován, když mám již zformované preference? Jestliže činnost podnikatele je založena na manipulaci s cenou, respektive na její kontrole (Chamberlinova teorie monopolistické konkurence), impuls pro jeho akci může vycházet z informací necenové povahy, případně informací, které dokáže rozpoznat jen on sám (vědomost o investicích, které učinil nebo může učinit v určité oblasti jiný podnikatel). Důležitost informací tohoto druhu dosvědčuje existenci netržních (přesněji nepeněžních) hospodářsky prvků významných pro rozhodování jednotlivců. Jestliže (takovéto) znalosti jsou ve společnosti rozptýleny mezi jednotlivce, pak jakákoliv dílčí - i náhodná tržní i netržní koncentrace zvláště těch znalostí, jež jednotlivci soustavně nevyužívají ke svému bezprostřednímu prospěchu, má gravitační a hierarchizační dopady na postavení všech zúčastněných, na jejich vzájemné vztahy.

Kirzner pouze naznačuje, jak se odlišuje jeho výklad charakteru křivky nabídky a poptávky oproti modelu standardnímu, a zcela opomíjí možnost matematického propracování své teorie i nutnost kritiky a přepracování matematického základu neoklasické ekonomie, pokud si dělá ambice přinejmenším doplnit mezeru v ekonomii hlavního proudu. Termín "nerovnovážná povaha trhu" implicitně evokuje představu existence rovnovážného trhu regulovaného cenami komodit alespoň jako ideálního stavu, tedy je kladena tatáž otázka rovnovážnosti jako ve standardní ekonomii. Podmínka volného vstupu rehabilituje zpětně modely dokonalé konkurence, neboť její splnění je možné až jako součást naplnění ostatních podmínek jejich platnosti (dokonalá mobilita, informovanost apod.) Jak poznamenává autor, buď podnikání, nebo rovnováha (s.42). Vně paradigmatu neoklasické ekonomie mohou mít pojmy "rovnováha" a nerovnováha" jiný smysl. Z hlediska paradigmatu teorie podnikatelského objevování by například rovnovážné stavy měly nastávat v situacích, kdy existuje nejširší prostor pro individuální kreativitu.

Vztah mezi teorií podnikatelského objevování a neoklasickou teorií je formulován nejednoznačně. Jednou autor vyhlašuje, že teorie hlavního proudu odstraňuje z teoretického pohledu ty aspekty skutečnosti, jež jsou jádrem vysvětlení fungování trhu (s.36), jednou, že teorie podnikatelského objevování poskytuje zásadní podporu neoklasické teorii rovnováhy (s.61) a nabízí vysvětlení, které teorie hlavního proudu postrádá (s.62). Jinde zase uvádí, že přístup podnikatelského objevování představuje pro ekonomii hlavního proudu nepřekonatelné obtíže (s.77). Na závěr je konstatováno, že neoklasická teorie osvětluje sice některé důležité aspekty tržní ekonomiky, avšak její ještě důležitější aspekty osvětluje teorie podnikatelského objevování (s.88). S touto neujasněností a závislostí na terminologii neoklasického paradigmatu souvisí též, že autor nevymezil omezení platnosti teorie podnikatelského objevování, neurčil její meze. Nemůže pěstování a realizace individuálních sklonů k podnikatelskému objevování snižovat šance na přežití celé populací? Důsledky intenzivních metod zemědělského využití půdy na rozsah její erose jsou dostatečně známy. Proč například tržní aktivity jednotlivců nejsou schopny překážky vstupu vytvořené vládou odstranit, respektive obejít? Není právní rámec, například protimonopolní zákonodárství, také výsledkem spontánní evoluce trhů? Nejsou (kolektivní) snahy jednotlivců o snížení míry radikální nejistoty, spojené s trhem, také druhem podnikatelského objevování,? Je výkup akcií od akcionářů obchodníky s cennými papíry za nižší než burzovní cenu neoprávněným obohacováním na úkor klientů, dobýváním renty, nezaslouženým dosahováním konkurenčních výhod na úkor ostatních obchodníků, nebo jde o případ podnikatelského objevování?

Z tohoto nazírání se Kirzner osvobodil toliko zčásti. Pout na rukou se zbavil, ale klapky na očích mu zůstaly, což mu dovolilo určitou intelektuální průraznost a určitou kritiku standardní ekonomie. Jinak by musel vidět, že vedlejším produktem práce trhů a lidských interakcí vůbec je politická sféra, tj. stát (podobně jako peníze, banky). Jestliže jedinou činností vlády, zajišťující dynamickou konkurenci na trhu, má být odstraňování vládních privilegií a překážek vstupu, pak ve světle názorů na neschopnost vlády činit cokoliv dobře v jakékoliv oblasti, lze zpochybnit účinnost takovýchto opatření prováděných bez širokého společenského konsensu. Jestliže vláda není schopna dělat cokoliv efektivně, proč by právě v tomto směru měla být její činnost úspěšnou? I problém monopolu a strach veřejnosti z něj spočívá v jeho propojování s politickou sférou včetně jeho upevňování prostřednictvím politického lobování.

Fungování i rozvoj trhů se neobejdou bez ochrany vlastnických práv jednotlivců. Vyloučení státu z ekonomiky by podpořilo pokusy o oslabování vlastnických práv jednotlivců na efekty svého snažení, čímž by vzrostly náklady jednotlivců na jejich ochranu. Role vlády v ekonomice a efektivnost této účasti jsou samozřejmě dvě různé záležitosti. Jiří z Poděbrad jako zemský správce podpořil obchod vymýcením lapků. Dodržování smluv i ochranu jednotlivců je efektivní zajistit donucovací silou státu, některé aktivity lze zakázat, aniž by to procesy tržní koordinace narušilo. Jsou-li podmínkou existence trhu rozptýlené informace mezi jednotlivci, pak se tito jednotlivci budou i prostřednictvím kolektivních akcí (viz antimonopolní zákonodárství) snažit o omezování koncentrování informací v těch směrech, v nichž by mohly tyto procesy ohrozit jejich budoucí účast na trhu.

Podle Kirznera objevitelskému (čistému) zisku, tj. zisku dostupnému bez vynaložení nákladů (zdarma) dává vzniknout lidská (podnikatelská) ostražitost (pozornost, zaměřenost). Proti tomu lze namítnout, že využití této ostražitosti je spojeno pro jednotlivce s určitou mírou předvídatelného i nepředvídatelného rizika, jež představuje břemeno pro něj samotného. Dosažený zisk je pak odměnou za podstoupené riziko. Jestliže chyba prvního podnikatele se stane zdrojem zisku pro druhého podnikatele, lépe uspokojujícího poptávku spotřebitelů, pak tato chyba představuje náklad, díky němuž získal prostor pro svou akci druhý podnikatel. Ostražitost lze považovat za zdroj, jehož použití je zpravidla odměňováno. Pokud by tomu tak nebylo, tento zdroj by postupně by ochaboval například ve světě radikálních jistot. Oslabení vlastnických práv stírá rozdíl mezi vydobýváním renty a čistým ziskem. Dosahování čistých zisků pro jednotlivce jako plodů jejich ostražitosti je pro ně natolik významné, nakolik jim otevírá prostor pro jejich sociální vzestup. Dalším druhem nákladu je, že uplatnění jednoho objevu může vylučovat uplatnění jiného objevu. Objev použití vzdušného kyslíku pro spalování byl k dispozici zadarmo v nejrůznějších variantách mnoha generacím, není však jisté, zda o to více za něj nezaplatí některá z generací příštích. Jestliže je něco zdarrma z hlediska trhu, ještě to mu tak nemusí být z hlediska přírody, jednotlivce či společnosti (náklady adaptace).

Ještě poznámku. Spojení "markets work" je překládáno vesměs jako "trhy fungují". Tento překlad opomíjí momenty vznikání a užitečnosti trhů, které autor zdůrazňuje. Dle mého názoru lze sloveso v uvedeném spojení překládat jako "pracují". Tento pojem zahrnuje jak fungování, tak i rozvoj daného jevu a je zdůrazněn moment vnější užitečnosti existence trhů pro společnost. Také čeština rozlišuje "fungování" a "práci" strojů. Angličtina zná spojení "functioning of economy". Stejně tak pojem Misese z Human Action "evenly rotating economy" (rovnoměrně rotující ekonomika) je poněkud nešikovně přeložen buď jako "neuskutečnitelný stav rovnováhy”, nebo jako "imaginární konstrukce rovnováhy".

Publikováno v Politické ekonomii