Souhrn:

Stát může nabízet zprostředkování práce a pojištění v nezaměstnanosti s cílem napomáhat všeobecné sociální dohodě. V tomto případě subjekty angažované na trhu práce nemohou navzájem soutěžit v dosahování maximálního dlouhodobého zisku. Je navrhována substituce trhu práce trhem s lidským kapitálem. Je dán podnět k rozvoji institucionální struktury trhu s lidským kapitálem (založení soukromých vzájemně si konkurujících zaměstnaneckých pojišťoven). Působení tohoto trhu by mělo být překlenout (rozšiřující se) mezeru mezi zaměstnanými a nezaměstnanými. Schopnost jednotlivce hledat uplatnění pro své (lidské) zdroje se podstatně odlišuje od schopnosti tohoto jednotlivce být zaměstnán.

Summary:

The Institutional Basis of Human Capital Market

In order to help a general social arrangement the state can offer a mediation of the labour and the unemployment insurance. In that case, subjects involved in the labour market cannot compete mutually for an achievement of a maximal long-term gain. It is proposed a replacement of the labour market for a human capital market. It is given an impetus to a development of institutional structure of the human capital market (a foundation of private mutually competitive employee insurance companies). The making of this market would carry the ability to bridge over spreading gap between employed and unemployed. Individual ability to look for the employment for his (human) resources, it is the different matter from employability of this individuals.

Bankéř slibuje synovi: “Za každou jedničku

Ti dám deset korun” Druhý den navrhuje

učenlivý žáček učitelce: “Nechtěla byste si

občas přivydělat pět korun. (Lenka Kun-

čická, Ostrava v Tip týdne 27.4.2002)

Dosavadní průběh diskuse o školném ukázal potřebu nejen jejího hlubšího teoretického ukotvení (Valenčík, 2001), ale také jejího praktického rozšíření nejenom na vzdělání, ale též i na ostatní složky lidského kapitálu (postoj k práci, kvalifikace, organizační schopnosti apod.) neboť schopnost jednotlivce uplatnit své schopnosti v procesu produkce a umění tyto schopnosti prodat jsou dvě rozdílné věci. Nejenom spisovatelé a herci potřebují své agenty. Mechanismus trhu s lidskými zdroji (lidským kapitálem) musí v maximálně možné míře překlenout prozatím se rozšiřující mezeru mezi zaměstnanými a nezaměstnanými na co nejmenší míru.

. Jisté dílčí trhy existují (lov na mozky, zprostředkování práce odbory svým členům), různé neformální společenské sítě, známosti, inzeráty apod) . Vzhledem k existenci různých dílčích trhů s lidským kapitálem a dlouhé tradici tržní ekonomiky tento problém zřejmě prozatím nikde jinde není tak vyhrocen jako v postkomunistických zemích. 10%-20% nezaměstnanost je příliš vysoká, než aby to vyplývalo z nějakého přirozeného fungování trhu, stejně tak jako 50-60% využití výrobních kapacit. Také potřeba zavedení školného v některých jiných zemích není tak výrazná, a přesto systém vzdělání tam funguje možná lépe než u nás bude po zavedení školného.

Samotný projekt školného narazí - jakožto dílčí experiment - na vnější bariéry, dané nízkou mírou institucionalizace trhu s lidským kapitálem. Za těchto okolností nesledují na tomto trhu všechny působící subjekty jednotnou kriteriální funkci - dlouhodobý zisk. Rozhodující je to, že neexistuje institucionalizovaný trh s lidským kapitálem, že trh práce není takto vnímán. Jak jinak lze vysvětlit skutečnost, že rostou na jedné straně reálné mzdy, na druhé straně objem vyplacených sociálních dávek, a to v obou případech dosti výrazně. To se poněkud vymyká poznatkům o normálním fungování, pokud se mohu s jistou dávkou nepřesnosti takto vyjádřit, tržního mechanismu v běžném chápání tohoto slova ve standardní ekonomii.

Otázka zní, zda se stát musí angažovat v oblasti zaměstnanosti. A proč to dělal a dělá všude ve světě? Stručně řečeno, jednou z podmínek pro fungování státu i jednotlivých dílčích trhů je sociální smír. Za druhé, státní ochrana je v jistém smyslu neprostupná, kompaktní, jak to vyjádřil před lety při jiné příležitosti jeden český ekonom v diskusi o státně monopolním kapitalismu na stránkách Politické ekonomie. Proto je nutné v institucionalizaci trhu s lidským kapitálem dodržovat určitá pravidla, která není zapotřebí příliš zvýrazňovat – s určitou nadsázkou řečeno - na trhu s obuví, tj. povinnou všeobecnost pojištění v nezaměstnanosti pro všechny obyvatele a jejich volný přístup ke službám jakékoliv pojišťovací agentury, která bude tyto služby nabízet - obdobně jako je tomu v případě zdravotních pojišťoven a jejich konkurence, případně alespoň pro počátek jistá míra státní kontroly.

Fungování kapitálového trhu s lidským kapitálem si vyžaduje širší institucionální rámec reformy tzv.trhu práce, tedy široce zaměřený rozbor nabídkové strany tohoto trhu. Výnos z investic do lidského kapitálu může sice být vyšší než výnos z investic do fyzického kapitálu, avšak tento směr dlouhodobého investování může pro případného třetího (soukromého) investora v mikroekonomické rovině skrývat daleko vyšší míru rizika efektivní návratnosti. Jednotlivec se může vystěhovat mimo dosah působnosti těchto investorů, a tak se zbavit břemene splácení takovéto dlouhodobé půjčky. Navíc tak jak se tento trh bude nasycovat, míra zisku bude klesat nejen pro soukromého investora a míra rizika návratnosti vzrůstat. Mají naše finanční instituce takové přebytky kapitálu, aby měly o poskytování takových půjček zájem a zároveň si mohly na tyto půjčky vytvářet rezervy? Předběžnou podmínkou by zde mělo být rozvíjení fungování kapitálového trhu v oblasti lidského kapitálu vůbec, například účast soukromých agentur jak na vyplácení podpor v nezaměstnanosti, tak při hledání zaměstnání s využitím prostředků sociálního pojištění. Celek je nutné reformovat od základů, nikoliv pouze jeho dílčí segment.

Délka podpory v nezaměstnanosti by neměla překračovat ten časový horizont, který vyznačuje schopnost opět úspěšně se zapojit do zaměstnání zhruba na stejné úrovni jako před ztrátou zaměstnání. Určitým dalším důvodem pro státní intervenci může být skutečnost, že výši podpory je vhodné stanovit tak, aby ztráta zaměstnání jednoho jednotlivce svou sníženou koupěschopností nevyvolávala dominový efekt ústící ve ztrátách (zaměstnání) jiných jednotlivců, kteří potřebují určitý čas na přizpůsobení svých individuálních a podnikatelských plánů nové situaci. To neznamená, že pro tyto transfery jsou vždy vhodné a nutné státní zásahy.

Předpokládejme na chvíli, že služba zprostředkování práce prováděná amatérsky Úřady práce, je privatizována, je nahrazena trhem s lidským kapitálem. Pro tuto chvíli a tuto zemi vytvoření penzijních fondů, profesionalizace armády, nákup stíhaček představují daleko méně naléhavější úkoly než vznik organizovaného trhu lidského kapitálu, vznik soukromých vzájemně si konkurujících zaměstnaneckých pojišťoven, fungujících na ziskovém principu, soustřeďujících na jedné straně příjmy z příspěvků pro pojištění v nezaměstnanosti a na druhé straně povinně registrujících každého přihlášeného podnikatele a zaměstnance a pomáhajících aktivně svým pojištěncům ve vyhledávání nového uplatnění a mobilizujících takto lidský kapitál jednotlivce v celé jeho struktuře. Jejich zisk by závisel na úspěšnosti v této oblasti a nemusel by být (po určitou dobu) zdaňován.

Tyto zaměstnanecké pojišťovací agentury by se bránily zaměstnávání svých pojištěnců pod určitou hranici jejich platového ohodnocení, pokud by ohrožovalo jejich příjmy získávaných od těch pojištěnců, kteří již našli své uplatnění na trhu lidského kapitálu. To znamená, že by raději vyplácely svým pojištěncům nějakou podporu v nezaměstnanosti a nějaké životní minimum jenom proto, aby tito potenciální uchazeči o práci nekonkurovali svou nabídkou těm pojištěncům, kteří již uplatnění mají.

V případě konkurujících si zaměstnaneckých pojišťovacích agentur by však tato stínová cena zaměstnávání lidského kapitálu měla daleko blíže k parametrům jeho konkurenční ceny. Asi by bylo vhodné kombinovat tuto nabídku s nabídkou nějakého dlouhodobého spoření potenciálních zájemců o studium a jejich rodin. Není zde příležitost pro zakládání kampeliček sdružení rodičů a přátel školy? Až po pětiletém nastartování tohoto systému – například prostřednictvím dluhopisových programů a upisování akcií - by bylo možné nastartovat v delším časovém horizontu systém půjček na školné. Státu se jeho investice vyplatí v podobě vyšší daňové výnosnosti. Pokud by půjčky na studium nabyly spláceny ve větším měřítku, tak by to při existenci státní garance těchto půjček představovalo větší daňové břemeno pro budoucí daňové poplatníky. V každém případě lze doporučit budoucím studentům, aby si vytvořili předem rezervy na splácení této půjčky.

Rekapitulace:

• zavedení školného narazí velmi brzy na bariéru, způsobenou tím, že neexistuje trh s lidským kapitálem, toliko trh práce za státní asistence, jinak řečeno, při existenci trhu s lidským kapitálem by v jeho rámci zcela jistě vznikla velmi naléhává potřeba zavedení školného a velmi rychle by byla řešena otázka jeho financování prostřednictvím zápůjčního kapitálu

• zavedení školného na vysokých školách povede velmi rychle k zavedení školného na všech stupních školské soustavy, které bude financováno za pomocí vysokých škol samotných a dalších institucí podnikajících v dané oblasti. pro normální fungování trhu s lidským kapitálem je zapotřebí na minimální možnou míru snížit bariéru mezi zaměstnanými a nezaměstnanými.

• “Jakákoli účinná strategie snižování nezaměstnanosti musí v supersymbolické ekonomice záviset v menší části na alokaci bohatství a ve větší míře na alokaci poznání ... vzestup supersymbolické ekonomiky nás nutí od základů znovu promyslet problém nezaměstnanosti ... nezastarává nejenom pojetí nezaměstnanosti, ale i pojetí práce." (Toffler.-Tofflerová,2001,s.49-50). K tomu lze dodat, že změna způsobu alokace bohatství je však předpokladem ke změně alokaci znalostí.

Literatura

Griffiths,A.-Wall, S.:Aplied economics. An Introductory Course. 4th ed. London, Longmann 1991.

Toffler,A.-Tofflerová,H.:Nová civilizace. Třetí vlna a její důsledky. Praha, Nakl. Dokořán 2001

Valenčík, R.:Lidský kapitál a kapitálový trh. Praha, Ivan Ulrych-Růžičkův 2001.

(Publikováno v internetovém časopisu Marathon, 2002, č.3 15. května 2002( http://misc.eunet.cz/marathon ) a V: Lidský kapitál a investice do vzdělání. Sborník z konference. Praha, Bankovní akademie 2002 (ISBN 80-238-9734-9