Spolek jeskynní dopravy 
New!!! Něco málo výtvarna a trošku humorna z rukou námořníka, korzára, bukanýra, piráta (nebo tak něco) Korkéze.
A několik příspěvku od samotného Korkéze. Trošičku jsem je upravil a doplnil názvy, takže Korki pokud máš připomínky hned se ozvi.
| OSTROVANKA Dívka nevinná se slzami v očích za uchem květ divokej má ta dívka z karibskýck ostrovů pro lásku žije která odplula v dál. Do horkého písku déšť slzí skapával nebylo do smíchu žal srdce mu rval. Ta dívka z karibských ostrovů doufala do konce svých dnů doufala že ho zas uvidí že zas v jeho náručí bude se hřát. Květ který kdysi vlas jí krášlil už dávno, dávno rozpad se v prach potok prázdnoty srdce ji zalil už nesnesla pohled na vlny už nemohla dál. Racek nad přístavem modlitbu smrti zpívá a někde za obzorem mladý muž pevně kormidlo svírá. Nastaven kurs láska jak srdce mu velí zmítaný touhou nebýt tak osamělí. Však jen černé sukno a pláč Santa Moniku vítá ve zvuku tamtamů vzlykot mužů i žen se zmítá. Jako stín na šalupě kapitán stál krve by ses v něm hochu nedořezal zmítaný předtuchou který se tak bál seskočil z lodi s vlnama se rval. Však marnost nad marnost ta dívka leží tam dál a když jí spatřil srdcem projel mu žal. Oči se koupou v slzách a zrychlil se dech když sladce jí zved a políbil pak vydech naposled. Lidé z kmene smutkem vadnou že už nežijí však příběh ten je starý o Romeu a Jůlii. |
Námořník Chceš-li námořníkem být, pořiď si loďku - krásný šíf. Jestli však v bouři spánek Tě přemůže stejně se potopíš, jinak být nemůže. Proto ať chceš či nechceš plavit se po moři přeptej se Korkeze s ním Neptun hovoří. Jen on zná úskalí, nástrahy moře, jinak si přivodíš veliké hoře tvá loďka na první útes narazí a ty se utopíš - hrůza a děs. Marný boj Chladná |
p.s. kapesníčky pro slabší a něžnější pohlaví rozdává na pokecu v jeskyňce julinka (korkez námořník)
Námořník
Stíny se z útesů nad mořem dlouží,
námořník z lodi své ke břehu kývá
Srdce ho táhne někam za obzor
Jak divoký racek po dálkách touží
a za ním dívka smutná se dívá.
Za okno v noci svíčku mu dává,
světélko naděje nad mořem plane
Tiše se modlí za dobrou cestu
Moře však bouří, výt nepřestává,
vrať se mi Korkezi, ochraň ho pane!
Eliáš rozsvítil na stěžni plamen,
námořník vzdoruje, pere se s kormidlem
Samotný Poseidon však zuří vztekle
Škuner je těžký, jak na nohách kámen,
raději sedět měl ve své krčmě nad jídlem.
A dívka vyhlíží každý den k obzoru,
smutek ji svírá a hrdlo jí dusí
Obrázek Korkeze na srdci svém chová
Však nezkrotíš moře, tu divokou potvoru,
a námořník daň svou moři dát musí.
zde bude e-mail spolku
korkez@post.cz
