"Prosím Vás měla by tu být rezervace pro dvacet lidí?"
"Jo, tamhle v salónku."
Vejdeme a u stolu již nad pivem podivná postava. Patří k nám či ne?
"Ahoj!"
" Ahoj, že mě tady necháte? Víte je to můj oblíbený stůl a jinde bych to pivo tak klidně nevychutnal."
"No jasně klidně zůstaň, jsme tady stejně brzy a ten zbytek dorazí asi o dost později."
Uff, není to chatař, to jsem si oddech, hroznej člověk.
Tu se s úsměvem zvedne: "Ahoj, já jsem Korkéz!"

Skládání komplimentů:

"Teda děvče Tvoje přírodní krása nejlépe vynikne, když máš něco na sobě!"

    
Pozdní příchod:

Dva švarní chataři se jdou "nadýchat" čerstvého vzduchu a na schodech potkají přitažlivou mladou dámu. Mile pozdraví a prohodí několik vtipných poznámek. Poté co je přejede pohledem a zhodnotí jejich originalitu ona dáma suše pronese: "Doufám, že s Vámi u stolu nesedím!" Bohužel se její přání nesplnilo.

Jídlo:

V pravěku se vaří opravdu dobře. Jeden z účastníků srazu toho byl nejlepším důkazem. Těžko by se našlo v menu jídlo, které neochutnal. Dokonce byl dlouhou dobu podezírán, že je placen personálem jako živá reklama na jejich kuchařské umění. Vyšlo najevo, za velkého překvapení, že ona osoba byla jedna roztomilá chatařka. Nikdo nechápal kam se do ní tolik jídla vejde. Inu řídí se heslem dokud je jez, kdoví co bude zítra. (teda žes mi nedala ochutnat máš u mě! :-))))

Identifikace:

"Koukejte na ni celej večer si tam špitá s Javorem a my jsme vosk!"
"Ale Javor už před třemi hodinami odešel."
"Co? To je jedno. Kdo je má od sebe rozeznat. Má tu bejt se mnou pak bych si to neplet!"

V tomto duchu (tedy rozhodně v daleko lepším) se neslo celé odpoledne, večer a noc. Několik silných jedinců dokonce noc protáhlo až do rána. Bohužel jsem k nim nepatřil. Přeci jen stárnu. Doufám však, že někdo z nich poreferuje. Jinak mi nedá ještě zmínit jediného odvážlivce s hudebním nástrojem. Dík Prome! (všem kdo slyšeli můj zpěv se omlouvám, kupodivu nikdo neutekl :-))))

Sel