pokračování MODRÉHO SEŠITU, strana č. 15
(Poznámka pisálků neználků: teď milí čteňáci, po této infantilní vsuvce nevalné kvality, se opět vraťme mezi naše hrdiny. Už zabalili kufry a přemístili se k moři. Teď sedí na pláži, popíjejí lahvové pivo a vychutnávají infračervené paprsky)
"Grrrg!", ulevil si Dalý. "No není to pohoda? Co na to říkáte lidi?"
"Grrrg!", potvrdil Icht. "Je to fajn. Asi si vezmu nafukovací lehátko a půjdu do vody nakrátko. Zde podrž mi lahvátko, vrátím se zakrátko", veršoval blahem Icht. Byla to prostě pohoda.
"A žádné nemravnosti než se vrátím, Dalý!", zahrozil prostředním prstem Icht. Pak hodil lehátko na vodu, skočil na něj a zjistil, že není nafouklé.
"Porka mizeria!", zaklel a lokl si slané vody. "Fůůj to je hnus, chutná to jak gambrinus. Ryby do té vody chčijou a já to piju..éé."
Když se dostatečně vynadával, nafoukl lehátko, vzal přepravku lahváčů, otvírák a vyjel na širé moře.
"A nejezdi daleko Ichťáku, ať tě neodnese teplý golfský proud!", volalal za vzdalujícím se Ichtem Jolana. Ale ten už ji neslyšel.
Jak tak plaval, otvíral pivo za pivem a vůbec si nevšiml, že už není vidět pobřeží. Slunce pařilo a vypitá piva udělala své. Za pár minut nevěděl o světě. Usnul jako když ho do vody hodí. A taky, že jo! Jeden z mnoha vršků, který zalehl, mu totiž prořezal díru do lehátka.
Když se probudil, byl už pod vodou. Snažil se vyplavat, ale někdo ho popad za nohu a tahal ho dolů. Když už mu docházel kyslík a už už se chystal utopit, vtáhl ho neznámý do jakési vzduchové kapsy. Pak otevřel dveře a vešli. Ichťák čuměl - regulérní androšský město. Ulice, baráky, všude lidi, flašky, poházený lsd papírky, šprcky; na každém rohu rockovej klub, no prostě paráda. A vtom uviděl přijíždět černou limuzínu. Ta zastavila vedle něho a Icht vykulil oči. Z limuzíny vylízá Rumajzl se sekerou, Šemík,Arpád, pikador, mestic, pár cestujících z 5P, Nyrta, Atryn a Chrbol.
"Sakra, jak se tam všichni vlezli?, zíral nevěřícně Icht a čekal na vysvětlení.
Jako poslední vylezl z limuzíny Chrmel, mluvčí sňáků(snových postav):
"Vítáme tě Ichte. Díky za stvoření, velkej parťáku. Dík tvýmu chorýmu mozku a tvým snům si tady můžem v klidu žít a jak vidíš, nevede se nám nejhůř. I to je tvá zásluha, neb jsi bohém."
"Sním, či bdím?", kroutil nechápavě hlavou Icht. "A kde to vůbec jsem, do řiti?"
"Neptej se. Radši tu pobuď chvíli s námi. Ukážeme ti věci, o kterých se ti teprve bude zdát. Třeba tohle", vytáhl Chrmel z odpadkového koše podivnou věcičku. Podívej, tohle je klokočí. To musíš takhle spojit, clock a oči a máš to."
"Hmm, tady se mi líbí, pánové a dámy. Sečkejte chvíli, vyplavu nahoru a přivedu své přátele."
A než ho někdo stačil zadržet, vrhl se z přetlakových dveří ven. Chvíli držel dech, ale hladina byla příliš vzdálená...
pokračování zde !
pokračování MODRÉHO SEŠITU, strana č. 15
(Poznámka pisálků neználků: teď milí čteňáci, po této infantilní vsuvce nevalné kvality, se opět vraťme mezi naše hrdiny. Už zabalili kufry a přemístili se k moři. Teď sedí na pláži, popíjejí lahvové pivo a vychutnávají infračervené paprsky)
"Grrrg!", ulevil si Dalý. "No není to pohoda? Co na to říkáte lidi?"
"Grrrg!", potvrdil Icht. "Je to fajn. Asi si vezmu nafukovací lehátko a půjdu do vody nakrátko. Zde podrž mi lahvátko, vrátím se zakrátko", veršoval blahem Icht. Byla to prostě pohoda.
"A žádné nemravnosti než se vrátím, Dalý!", zahrozil prostředním prstem Icht. Pak hodil lehátko na vodu, skočil na něj a zjistil, že není nafouklé.
"Porka mizeria!", zaklel a lokl si slané vody. "Fůůj to je hnus, chutná to jak gambrinus. Ryby do té vody chčijou a já to piju..éé."
Když se dostatečně vynadával, nafoukl lehátko, vzal přepravku lahváčů, otvírák a vyjel na širé moře.
"A nejezdi daleko Ichťáku, ať tě neodnese teplý golfský proud!", volalal za vzdalujícím se Ichtem Jolana. Ale ten už ji neslyšel.
Jak tak plaval, otvíral pivo za pivem a vůbec si nevšiml, že už není vidět pobřeží. Slunce pařilo a vypitá piva udělala své. Za pár minut nevěděl o světě. Usnul jako když ho do vody hodí. A taky, že jo! Jeden z mnoha vršků, který zalehl, mu totiž prořezal díru do lehátka.
Když se probudil, byl už pod vodou. Snažil se vyplavat, ale někdo ho popad za nohu a tahal ho dolů. Když už mu docházel kyslík a už už se chystal utopit, vtáhl ho neznámý do jakési vzduchové kapsy. Pak otevřel dveře a vešli. Ichťák čuměl - regulérní androšský město. Ulice, baráky, všude lidi, flašky, poházený lsd papírky, šprcky; na každém rohu rockovej klub, no prostě paráda. A vtom uviděl přijíždět černou limuzínu. Ta zastavila vedle něho a Icht vykulil oči. Z limuzíny vylízá Rumajzl se sekerou, Šemík,Arpád, pikador, mestic, pár cestujících z 5P, Nyrta, Atryn a Chrbol.
"Sakra, jak se tam všichni vlezli?, zíral nevěřícně Icht a čekal na vysvětlení.
Jako poslední vylezl z limuzíny Chrmel, mluvčí sňáků(snových postav):
"Vítáme tě Ichte. Díky za stvoření, velkej parťáku. Dík tvýmu chorýmu mozku a tvým snům si tady můžem v klidu žít a jak vidíš, nevede se nám nejhůř. I to je tvá zásluha, neb jsi bohém."
"Sním, či bdím?", kroutil nechápavě hlavou Icht. "A kde to vůbec jsem, do řiti?"
"Neptej se. Radši tu pobuď chvíli s námi. Ukážeme ti věci, o kterých se ti teprve bude zdát. Třeba tohle", vytáhl Chrmel z odpadkového koše podivnou věcičku. Podívej, tohle je klokočí. To musíš takhle spojit, clock a oči a máš to."
"Hmm, tady se mi líbí, pánové a dámy. Sečkejte chvíli, vyplavu nahoru a přivedu své přátele."
A než ho někdo stačil zadržet, vrhl se z přetlakových dveří ven. Chvíli držel dech, ale hladina byla příliš vzdálená...
pokračování zde !
pokračování zde !