| Pro neznalé si dovolím krátce vysvětlit rozdíly mezi různými rodopisnými schématy: Rodokmen Rodokmen zaznamenává všechny syny a dcery pokud jsou manželskými potomky mužů pocházejících z manželství zakladatele rodu. Zakladatel rodu je nejstarší zjištěný přímý předek. Vnějším znakem členů rodu je společné příjmení. Vnitřním znakem členů rodu je pokrevenství po meči. Do rodokmenu patří také:
Osoby zařazované do rodokmenu se zapisují jménem. Příjmení se uvádí pouze u zakladatele rodu. Pokud došlo ke změně příjmení uvede se opět jen u prvního nabyvatele. Osoby se zařazují do rodokmenu podle pokolení (generací), v jednotlivých generacích podle rodin, v rodinách podle pořadí daného stářím - tj. dnem narození. Příslušníci jednotlivých rodin (rodiče a děti) se spojují svorkou. Rozrod Rozrod zaznamenává veškeré potomstvo pocházející z jednoho společného páru předků. Do rozrodu patří všichni jedinci, muži i ženy, poutaní v přímé linii pokrevenství po meči i po přeslici k prvnímu manželskému páru (zakladatelům rodu) z něhož se rozrod sestavuje. Do rozrodu patří i nemanželské děti jak synů, tak dcer, a jejich potomci. Nepatří sem ovšem děti adoptované. Rozrod má širší rozsah než rodokmen a má význam nejen pro cíle historicky popisné ale i pro zájmy genetické a demografické, jako jsou např. volba povolání, dědičnost, dlouhověkost apod. Osoby zařazované do rozrodu zapisujeme vždy jménem a příjmením. Zařazování do rozrodu je stejné jako u rodokmenu. Vývod z předků Vývod zaznamenává všechny předky, kteří se v sledu pokolení (rodiče prarodiče, praprarodiče atd.) podíleli na zplození osoby, pro níž se vývod sestavuje. Je tedy souhrnem všech jeho přímých linií pokrevenství po meči i po přeslici. Vývod je na rozdíl od rodokmenu a rozrodu sestavou vzestupnou (postupuje ze současnosti do minulosti). Zabývá se rodičovskými dvojicemi, proto počet osob v něm roste každou generací geometrickou řadou (1-2-4-8-16-32-64-atd.) Sňatek rodičovských párů není podmínkou zařazení do vývodu. Osobu které se vývod sestavuje nazýváme střen (probant). Popis osob zařazených do vývodu je podobný jako u rodokmenu nebo rozrodu. Příjmení se uvádí vždy, a to příjmení rodné. Použitá literatura: Sborník k základům genealogie - Rudolf Melichar a kolektiv - Praha 1988 |