Tak tady najdete pár slohovek, zamyšlení, povídek, recenzí, fejetonů, esejí, básniček, ohlasů, protestů, prostě počteníčko!
Všední den
7:00 a budík, sic odkopnut v dál, nedá a nedá pokoj. Zvedám hlavu a zjišťuji, že přede mnou na monitoru jest napsána nekonečná řada různých písmenek. Usnul jsem na klávesnici zrovna v tu chvíli, když jsem psal slohovou práci do školy. Zmáčkl jsem alt-f4 a textový editor se mě zeptal, zda uložit či nikoli. Myš vjela nad tlačítko ne a levým myšítkem potvrdila. V mém podvědomí se oběvila věta:„Stejně stála za houby.” Jelikož nemám houby rád, dal jsem svému podvědomí za pravdu. Pak jsem celý počítač vypnul a začal si připravovat tašku do školy. Mezitím jsem snídal večeři. A ještě mezi tím bůh pronášel po 3 825 462 028-mé svou oblíbenou větu:„Budiž světlo.” Když taška byla plná knih (!), sešitů, disket, „cédéček a dývýdýček,” dojedl jsem i pizzu. Zvedl svou, sezením u počítače zkřivenou kostru a odšoural se směrem základní škola. Jelikož se ve škole, až na pár vyjímek nic nedělo, necháme téma škola na jindy. A tak se přemisťuji zase ke svému počítači. Ovšem toto byl pátek. Sobota a snowboard za dveřmi. Kramolín blízko a já štěstím nabitý, až se jiskřilo všude kolem. Celou sobotu strávím na sněhu a neděli u počítače, jako každý jiný víkend. Tak Let's go!
© Bodhisattva
Beastie Boys Anthology, The Sound of Science
Vše začalo v roce 1981 v New Yorku: hardcore/punkovou skupinu Beastie Boys tehdy tvořili Mike Diamond (Mike D.), Adam Yauch (MCA) a Kate Schellenbach. Během následujících let se sestava trochu změnila: Kate skupinu opustila, aby později založila čistě dívčí partu Luscious Jackson, a k Beastie Boys se naopak přidal Adam Horowitz (King Ad-Rock). Prvním velkým hitem byla našláplá testosteronová pecka You Gotta Fight (For Your Right To Party), která byla zařazena na úspěšné debutové album Licence To Ill z roku 1986. Crossover hip hopu a rocku se Beastie Boys začal trochu zajídat, a tak svým druhým albem Paul´s Boutique (1989) překvapili zajímavou směsí soulu, funku, jazzu s hip hopem. Svůj styl ještě zdokonalili na třetí desce Check Your Head, skupina se vrátila k vlastní hře na hudební nástroje, kterou doplnil dnes již slavný klávesista Money Mark. O dva roky později následovala skvělá deska Ill Communication, i zde Beastie Boys v plné parádě představili svůj osobitý mix nerůznějších stylů postavený na hutných hiphopových spodcích. V roce 1996 neporušila tato trojice svůj zvyk vydat každé dva roky desku a vypustili velmi povedené a velmi cool instrumentální minialbum The In Sound From Way Out. Stručný příběh této zajímavé skupiny pokračuje aktuálním, pátým řadovým albem Hallo Nasty z roku 1998, které vydalo několik hitů a které parádně drží pohromadě díky humoru, který k Beastie Boys nerozlučně patří. Skupinu tedy tvoří od poloviny 80. let tři zajímavé osobnosti s různými vedlejšími aktivitami: Adam Horowitz se věnuje herectví, Mike Diamond má na starosti nahrávací společnost a časopis se stejným názvem Grand Royal a Adam Yauch je konvertovaný buddhista, který aktivně bojuje za osvobození Tibetu - právě díky němu se v New Yorku a San Francisku konaly v letech 1996 - 1998 tři koncerty na podporu této okupované země. Jak sami vidíte, příběh téhle kapely je dlouhý a zajímavý a přesně takové je dvojalbum s největšími hity Beastie Boys. Je tu celkem 42 skladeb, některé jsou skutečnými hity a jiné zajímavými raritami: zběsilá kytarová I Want Some, novinka Alive anebo coververze skladby Benny And The Jets od Eltona Johna(!).
© Paskvil
Bodhisattva bydlí v ... (domě)
Část prvá. Bydlím v uzounké uličce blízko náměstí. Můj pokoj byl v prvním patře. Od staré oprýskané zdi na protější straně mě dělily necelé čtyři metry. Výhled z okna byl pořád stejný. Dominovala mu šedá, provlhlá omítka, jen v pravém horním rohu kousek věže. Každé ráno byla na svém místě. Nikdy se nehnula a neuvolnila mi pohled na oblohu. Té zůstával jen proužek v levém horním rohu. Od doby, kdy jsme se nastěhovali do tohoto domu jsem poznal mnoho odstínů černé, šedé, modré až po bílou. Různé tvary mraků a oblaků, jen kostelní věž měla stále stejný tupý tvar. Část druhá. O patro výš. Letos na jaře jsem dostal nový pokojíček v podkroví na opačné straně našeho domu. Můj obzor se tím náhle rozšířil. Střechy domů zůstaly pode mnou. Z okna vidím panorama centra. Zámek s hrádkem a věží, museum a část divadla. Na skále pod zámkem porostlé keři a stromy se mění barvy podle ročních období. Na podzim je stráň nejpestřejší. V noci je zámek krásně osvícen. Za ním na obloze pozoruji všelijaká souhvězdí. Ruch ulice sem doléhá jen částečně, zvlášť ten letní turistický a ten noční hospodský, což je příjemné. Část třetí. Roleta. Na noc stahuji roletu. Jsou na ní krásná zvířata, deBill Gates s usřelenou hlavou a červený brouk (VW). A tak se mi různí pohled na svět.
© Bodhisattva
Aktuální situace ve třídě aneb učitelsé nervy v kýblu
(Pesimistická sci-fi reportáž z naší třídy)
Začíná čtvrtá hodina, pedagog vchází do třídy již řádně naštván. Prochází třídou a rozdává papíry na prověrku. V polovině třídy probíhá kolektivní práce, ale abyste si nemysleli, že se druhá polovina naučila, přiblížím vám aktuální situaci. Všichni žáci nahlížejí do svých taháků, kantor nalézá jeden tahák za druhým a prověrky, které budou ohodnoceny známkou nedostatečná se na stole rychle množí. Žáci dělají stále větší hluk a kantorovi dochází trpělivost. Klepání ukazovátkem nepomáhá, a proto začíná vybírat žákovské knížky. Píše do nich jednu poznámku za druhou, ale ani to nepomáhá, a tak pan učitel sleduje hodinky a modlí se, aby zazvonilo. Crrr- a začíná oblíbená třídní hra, rugby. Máme ovšem velmi krátké přestávy, a proto nikdy nedohrajeme zápas do zvonění, a tak to občas protáhneme až do hodiny. Kantoři z toho z jedné strany šílejí, ale z druhé po nás žádají, abychom cvičili a pěstovali sporty. Takto se to opakuje den co den, hodinu co hodinu, tudíž si myslím, že se učitelé těší na konec června tohoto roku, až ukončíme povinnou školní docházku.
© Bodhisattva a MiNo
© Bodhisattva, 2000