Historie průzkumu planet

Historie průzkumu
Merkuru
Venuše
Země
Marsu
Jupiteru
Saturnu
Uranu
Neptunu
Pluta

Merkur

8. stol. n. l.	První pozorování přechodu Merkuru přes Slunce	Arabové
7.11.1631	Předpovězení přechodu přes Slunce	Johanes Kepler
17. stol.	Objevení fází planety	-
1848	Zjištění, že dráha planety se stáčí rychleji, než bylo vypočítáno pomocí gravitačního zákonu. Vysvětlení přinesla teorie relativity.	U. Leverrier
1934	První mapa povrchu planety	E. M. Antoniadi
1965	Určení rychlosti rotace pomocí radaru	G. H. Pettengril a R. B. Dyce
29.3.1974	První průlet kosmické sondy kolem planety - Mariner 10
21.9.1974	2. průlet Marineru 10
24.3.1974	3. průlet Marineru 10

Venuše

září 1610	Pozorování fází planety	Galileo Galilei
1677	Návrh na určení vzdálenosti Země od Slunce pomocí pozorování přechodů Venuše přes Slunce	E. Halley
6.6.1761	Objev atmosféry planety	M. V. Lomonosov
1932	Objev oxidu uhličitého v atmosféře planety	T. S. Adams a T. Dunham
1958	Určení teploty povrchu pomocí vlastního rádiového záření.
1961	První určení vzdálenosti pomocí radaru
12.2.1961	První sonda k Venuši - Průlet sondy Veněra 1 100000 km od povrchu planety. Kontrolní středisko ztratilo se sondou spojení dříve, než dosáhla cíle.
1962	Zjištění rychlosti rotace planety - 4 dny. Ve skutečnosti byla zjištěna rychlost oblačné vrstvy. Rychlost rotace planety je asi 58 krát pomalejší.	hvězdárna Pic du Midi - Francie
22.8.1962	Start sondy Mariner 2. 14.12. stejného roku poslala první informace o Venuši ze vzdálenosti 35000 km
1964 až 1966	Určení rychlosti rotace planety pomocí radaru
12. a 16. 11.1965	Start sondy Veněra 2 a 3.
2.1966	Průlet sondy Veněra 2. ve vzdálenosti 24000 km od planety
1.3.1966	Sonda Veněra 3. dosáhla povrchu Venuše
18.10.1967	Přistání Veněry 4. První přímá měření atmosféry
19.10.1967	Sonda Mariner 5 prolétla 4100 km od povrchu planety. Další měření atmosféry.
16.5.1969	Neúspěšný pokus o přistání sondy Veněra 5. Sonda se odmlčela 20 km nad povrchem. První měření na noční straně planety
17.5.1969	Přistání Veněry 6. Další měření atmosféry.
17.8.1970	Start sondy Veněra 7
15.12.1970	První měkké přistání na cizí planetě. Veněra 7 měkce přistála a 23 minut vysílala data z přímo z povrchu planety.
22.7.1972	Veněra 8 vysílala data 50 minut z povrchu Venuše.
2.11.1973	Start sondy Mariner 10. Sonda měla proletět kolem Venuše a pokračovat k Merkuru
5.2.1974	Průlet Marineru 10 kolem Venuše. Odvysílání záběrů rychle proudících oblaků pomocí televizní kamery.
8. a 14. 6.1975	Start 2 stejných sond Veněra 9 a 10.
22.10.1975	Veněra 9 dopravila přistávací pouzdro na povrch planety. Přistávací modul odvysílal první záběry povrchu planety. Druhá část sondy se stala první umělou družicí Venuše.
25.10.1975	Přistání Veněry 10. 65 minut vysílání z povrchu planety. 2. umělá družice planety.
20.5.1978	Start sondy Pioneer Venus 1
8.8.1978	Start sondy Pioneer Venus 2. Sonda obsahovala 4 sestupové moduly.
4.12.1978	Sonda Pioneer Venus 1 se stala 3. umělou družicí Venuše. Radar sondy zmapoval téměř celý povrch planety.
9.12.1978	Zkoumání atmosféry sondou Pioneer Venus 2. Jeden ze sestupových modulů vysílal data 63 minut z povrchu planety.
25.12.1978	Veněra 11 dorazila k Venuši. Vysílala 95 minut z povrchu planety. Provedla podrobný rozbor atmosféry.
31.12.1978	Přistávací modul Veněry 12 vysílal data 112 minut z povrchu planety.
1.3.1982	Přistání sestupového modulu sondy Veněra 13
5.3.1982	Přistání sestupového modulu sondy Veněra 14. Modul vysílal barevné televizní záběry z povrchu planety. Provedení rozboru vzorků půdy z hloubky 30 mm.
10.10.1983	Veněra 15 se stala 4. umělou družicí planety. Nesla radarové zařízení na mapování povrchu planety.
14.10.1983	Veněra 16 se stala 5. umělou družicí planety. Nesla radarové zařízení na mapování povrchu planety.
15. a 21. 12. 1984	Start sond Vega 1 a 2.
11. a 15. 6.1985	Průlet sond Vega 1 a 2 kolem Venuše. Přistávací pouzdra sond obsahovala přístroje pro rozbor povrchu planety, které pracovaly 20 minut, a balóny pro výzkum atmosféry, které pracovaly 46 hodin. Obě sondy po malých korekcích dráhy 6. a 9. 3.1986 prolétly kolem Halleyovy komety

Země

6. stol. př. n. l.	Názor, že Země má tvar koule	Pythagoras
4. stol. př. n. l.	Prohlášení, že se Země otáčí kolem své osy	Heraklides
3. stol. př. n. l.	Myšlenka, že Země obíhá kolem Slunce	Aristarchos
3. stol. př. n. l.	První přesné měření velikosti Země	Eratosthenes
2. stol. př. n. l.	Objevení precese	Hipparchos
1543	Zveřejnění spisu o pohybech astronomických těles, ve kterém je Země řazena mezi planety	Mikuláš Koperník
1672	Určení vzdálenosti Slunce od Země s chybou méně než 20 procent.	G. D. Cassini
1735 až 1744	Měření poloměru planety. Výsledky prokázaly, že Země je na pólech zploštělá.
1748	Objev nutačního pohybu	J. Bradley
1795	V Paříži bylo přijato rozhodnutí o používání délkové míry 1 metr (desetimiliontina čtvrtiny paařížského poledníku).
1930	Objev nerovnoměrnosti rotace Země.
4.10.1957	Start první umělé družice Země Sputnik 1.
od 1957	Měření mimo atmosféru. Objev radiačních pásu, slunečního větru.

Mars

1576 až 1596	Měření poloh Marsu na observatoři na ostrově Hven. Tyto informace se staly nejdůležitějším zdrojem informací pro Keplera, který díky tomu vyslovil 3 zákony o pohybu planet.	Tycho de Brahe
1610	Pozorování fází planety	Galileo Galilei
1659	Pozorování Syrtis Maior, první známé podrobnosti na povrchu planety.	Ch. Huygens
1666	Objev rotace Marsu a jeho polárních čepiček	G. D. Cassini
1830	První spolehlivá mapa planety	J. Madler
1877	Pozorování kanálů na Marsu	G. Schiaparelli
11. a 17. 8.1877	Objev přirozených družic Marsu: Phobos a Deimos	A. Hall
1947	Zjištění oxidu uhličitého ve spektru Marsu	G. P. Kuiper
1.11.1962	Start 1. družice k planetě. Při průletu Marsu 1 kolem planety se nepodařilo udržet rádiový kontakt.	SSSR
28.11.1964	Start sondy Mariner 4	USA
14.7.1965	Mariner 4 proletěl ve vzdálenosti 10000 km kolem Marsu a vyslal k Zemi 21 snímků jeho povrchu.	USA
30.11.1964	Start sondy Zond 2 k Marsu. V průběhu letu došlo ke ztrátě spojení.	SSSR
24.2.1969	Start sondy Mariner 6	USA
27.3.1969	Start sondy Mariner 7	USA
31.7.1969	Mariner 6 prolétl ve vzdálenosti 3390 km kolem povrchu planety. Pořídil 76 snímků povrchu nad rovníkovou oblastí.	USA
4.8.1969	Mariner 7 prolétl ve vzdálenosti 3000 km kolem povrchu planety. Odvysílal 126 snímků jižní polokoule.	USA
19. a 28. 5.1971	Start sond Mars 2 a 3	SSSR
30.5.1971	Start sondy Mariner 9	USA
13.11.1971	Mariner 9 se stal 1. umělou družicí Marsu. Získal celkem 7329 snímků povrchu planety a obou měsíců.	USA
27.11.1971	Část orbitálního modulo Marsu 2 se stala 2. umělou družicí planety, druhá část se neúspěšně pokusila o měkké přistání na povrchu.	SSSR
2.12.1971	Sestupový modul družice Mars 3 přistál na povrchu planety jako první lidký výtvor. Místo pro přistání bylo zvoleno na jižní polokouli v oblasti Phaethontis. Po 20 sekundách bylo ztraceno rádiové spojení.	SSSR
21. a 25. 7.1973	Start sondy Mars 4 a 5. Obě se dostaly r. 1974 k Marsu a odvysílali snímky povrchu.	SSSR
20.8.1973	Start sondy Viking 1	USA
9.9.1973	Start sondy Viking 2 k Marsu	USA
12.3.1974	Mars 6 se neúspěšně pokusil o měkké přistání. Při sestupu atmosférou planety sonda zjistila velké množství argonu, což se později nepotvrdilo.	SSSR
19.6.1976	Viking 1 se stal další umělou družicí Marsu. O den později přistál sestupový modul na severní polokouli v oblasti Planitia Chryse. Viking orbiter pracoval až do 6.8.1980. Viking Lander 1 (stanice dr.T.A.Mutche) pracoval jen do 11.1982. Předpokládalo se, že zůstane v činnosti až do roku 1994. K přerušení činnosti došlo následkem vyslání chybného povelu ze Země.	USA
7.8.1976	Viking 2 se stal další umělou družicí planety. Pracoval až do 25.7.1978	USA
3.9.1976	Sestupový modul Vikingu 2 přistál na severní polokouli v oblasti Planitia Utopia	USA

Jupiter

Saturn

Uran

Neptun

Pluto

* Kurzy * Akcie * Práce * Zájezdy * Zájezdy * Meteobox * Auto *