TOTO JSOU MÉ STRÁNKY O VTIPECH

"To je dneska hrozné počasí, paní sousedko!"
"Máte pravdu. A to bláto! Pět chlapců jsem
musela vykoupat, než jsem narazila na vlastního
syna."

Pepíček, celý bledý, přijde do lékárny: "Máte
nějaké prášky proti bolesti?" "A co tě bolí,
chlapečku?" "Ještě nic, ale tatínek si právě
prohlíží moje vysvědčení."

Děti dostaly za úkol přinést do školy předměty
spojené s medicínou. Přinesly obvaz, stříkačku,
stetoskop... "A copak jsi přinesl ty, Pepíčku?"
ptá se paní učitelka. "Respirátor!" "Ano...?
A odkudpak ho máš?"
"Od dědečka."
"A co na to dědeček?"
"Eeechhh... chhhhh..."

"Synáčku, proč pláčeš? Chtěls lodičku?
Dostals lodičku. Co bys ještě chtěl?"
"Moře!!!"

"Můj tatínek má zase nové auto,"
vytahuje se chlapec před kamarády.
"A kde ho má?" zajímají se spolužáci.
"Schne v garáži. Celou noc ho barvil
a vyměňoval čísla."

Pepíček přišel domů celý mokrý.
"Co se ti stalo?" ptá se matka.
"Hráli jsme si na psy."
"No a co?"
"Já byl patník..."

"Mami! Mami!" - křičí Pepíček na dvorku.
Matka se vykloní z okna:
"Co zase chceš, ty zlobidlo?!"
"Tomáš nechtěl věřit, že šilháš..."

"Pepíčku, pročpak jsi přišel pozdě do školy?"
"Protože jedna paní ztratila tisícikorunu."
"A tys jí pomáhal hledat, viď?"
"Ne!!! Stál jsem na bankovce a čekal, až odejde."

Na autobusové zastávce zatahá chlapeček
staršího pána za nohavici. "No, copak je, hochu?"
"Máte rád lízátka?"
"I kdepak."
"Tak mi ho, prosím, podržte, potřebuju si
zavázat tkaničku."

Rok 1961. V rádiu právě hlásili, že Sovětský
svaz vypustil do vesmíru raketu s prvním
člověkem na palubě. Chlapeček to uslyšel
a utíká za dědou: "Dědečku, dědečku,
Rusové poslali člověka do vesmíru!"
"Do vesmíru?! To už neposílají na Sibiř?"

"Pepíčku, jaké vlasy má tvůj otec?"
"On má jenom hlavu."

"Mami! Co ukážeme tatínkovi jako první:
díru v koberci, tvůj nový klobouk nebo
mou žákovskou knížku?"

"Maminko, víš kolik zubní pasty je v tubě?"
"Nemám tušení synáčku."
"Ale já to vím! Od televize až k gauči!"

Pepíček se ptá maminky:
"Mami, pročpak se maluješ?"
"Abych dobře vypadala."
"A kdy to začne účinkovat?"

Pepíček přišel domů. Máma křičí:
"Od čeho máš tak špinavé ruce???"
"Hrál jsem si na pískovišti."
"A jak to, že máš čisté prsty???"
"Protože jsem hvízdal na psa."

Učitelka se ptá dětí, jaká zvířátka
mají doma. Žáci odpovídají:
"Já mám pejska..."
"Já kočku..."
"My máme rybičky v akváriu..."
Přihlásí se Pepíček:
"A my máme kuře v mrazáku..."

Přiběhne Pepíček k benzínové pumpě
s kanystrem: "Deset litrů benzínu, honem!"
"Co je, hoří snad?"
"Jo, naše škola. Ale nějak to uhasíná."

Přijde Pepíček do řeznictví:
"Máte mozeček?"
"Ne."
"Tak proto vypadáte tak blbě!"

"Představ si, mami, Mirek včera přišel do školy špinavý
a paní učitelka ho za trest poslala domů."
"A pomohlo to?"
"To se ví, dneska přišla špinavá celá třída."

"Jakpak ti říkají, holčičko?"
"Lassie."
"A proč takové divné jméno?"
"Rodiče vždycky chtěli psa..."

"Neměli bychom ve škole zřídit kuřárnu?
Vždyť stejně skoro všechny děti kouří."
"Na co? Ať si kouří u výčepu..."

Ve škole vysvětlují základy první pomoci:
"Co bys dělal, kdyby tvůj bratříček spolkl klíč?"
Pepíček: "Lezl bych domů oknem."

"Pepíčku, rozluč se strejdou. Zamávej mu
ručičkou, jak jsem tě to učila. Ale ne,
pěstičkou ne..."

"Pepíčku, proč si nehraješ s Davídkem?"
"Protože je to vejtaha, strašpytel a okusuje si nehty."
"Ale to snad není tak hrozné, spousta dětí si okusuje nehty..."
"Mami, ale ne na nohou."

"Pročpak sis nalepil na sešit tatínkovu
fotografii?" ptá se matka Pepíčka.
"Ale, paní učitelka povídala, že by
ráda viděla toho pitomce, který mi
pomáhal dělat úkol."

Prodavač se ptá Pepíčka:
"Opravdu tě poslali koupit
čtyři kila bonbónů a dvacet
deka brambor?"

Sedí malá holčička na pískovišti,
něco cucá a hlasitě mlaská...
Kolemjdoucí se ptá:
"Holčičko, copak to cucáš?"
"Ně vím. Šamo to pšiležlo..."

Tatínek hubuje Pepíčka:
"Kolikrát jsem ti říkal, že si nemáš hrát
se sirkami!" "Já si nehrál... Já si
zapaloval cigaretu."

"Mami, můžu jít na dvůr hrát si s Péťou?"
"Ne, Péťa je zlý chlapec."
"A můžu tedy aspoň jít ven a zmlátit ho?"

Jde učitelka kolem pískoviště a vidí - malé
děti popíjejí pivo, kouří a hrají karty.
Učitelka se pochopitelně rozhořčuje:
"A jak to, že nejste ve škole?"
"Zbláznila jste se?" opáčí Pepíček.
"V pěti letech máme na školu ještě času
dost."

"Mami, můžu si jít ven hrát?"
"Se špinavýma ušima?"
"Ne, s kamarády."

"Tati, a proč všechny pohádky, které
mi vyprávíš, začínají různě: "Žil-byl..."
nebo "Za devatero horami...", a končí
stejně: "Chrrrr, chrrr..."?"

"Pane, není to váš chlapec, co
zahrabává do písku moje šaty?!"
"Ne, ten není můj. Ten můj
tamhle nabírá vodu vaším
kloboukem."

Sestra v porodnici přináší mladému
otci dvě děti. "Nevylekalo vás, že jich
je víc?" ptá se ho. "Ale vůbec ne!"
trochu rozpačitě odpovídá on.
"Tak to jsem ráda! Podržte je,
a já zatím skočím pro ty zbývající."